Evropa se nesmí dál bát reagovat

Hybridní válka Ruska proti Evropě nezačala ani jeho plnohodnotnou invazí na Ukrajinu, ani v posledních letech. Zpravodajské služby Kremlu provádějí nepřátelské operace po celé Evropě již od doby, kdy se k moci dostal Vladimir Putin.

Evropa příliš dlouho nedokázala adekvátně reagovat. Někteří se obávali, že silnější reakce by Moskvu vyprovokovala. Stalo se však pravý opak. Kreml vnímá váhání a strach z eskalace jako slabost, což vybízí k další agresi. Každá slabá reakce učí Kreml, že může otestovat další hranici, vyvolat ve našich společnostech ještě větší zmatek a chaos, aniž by čelil důsledkům dostatečně závažným na to, aby změnil své chování. Putin zachází tak daleko, jak mu to je dovoleno. Strach z eskalace eskalaci nezabránil: naopak ji ještě více podpořil.

Evropa je terčem ruské hybridní války, která se stává čím dál méně hybridní. Kombinuje vojenské a nevojenské prostředky, často navržené tak, aby zůstaly pod prahem otevřeného ozbrojeného konfliktu, včetně kybernetických operací, dezinformací, ekonomického nátlaku, sabotáže a zneužití migrace jako zbraně. Hranice mezi hybridní a konvenční válkou se stírá. Denně slýcháme o sabotážních činech a pokusech o sabotáž naší infrastruktury a o dronách, které narušují náš vzdušný prostor a jsou dokonce naloženy výbušninami, jako tomu bylo v Lipsku. V období voleb se zintenzivňují ruské kyberútoky a dezinformační kampaně. Rušení a falšování signálu GPS je v pohraničních oblastech na východě Evropy na denním pořádku. 

Rusko zůstává hlavní hrozbou pro demokratickou integritu Evropy. Zaměřuje se na nás prostřednictvím manipulace s informacemi a hybridního zasahování. Nasazením stovek tisíc falešných účtů na sociálních sítích, zejména v období voleb, se snaží ovlivňovat myšlení lidí, vykreslovat Rusko jako silné a neporazitelné a zesilovat narativy a kandidáty příznivé pro Kreml.

Rusko nejedná samo: má partnery v autoritářských státech, jako jsou Bělorusko, Čína, Írán a Severní Korea. Bělorusko například zneužívá migraci na hranicích EU jako zbraň; v roce 2024 bylo zaznamenáno více než 36 000 koordinovaných pokusů o překročení hranic. V Baltském moři se plavidla spojená s Čínou podílela na incidentech, při nichž došlo k poškození kritických datových a elektrických kabelů.

Rusko, jeho spojenci a jeho zástupci musí čelit skutečným důsledkům, nikoli pouze odsouzení. Potřebujeme společný přehled o hrozbách, silnější nástroje, větší připravenost, skutečnou operační kapacitu a vůli je využít. Jakékoli porušení suverenity členského státu musí být potrestáno účinnými odvetnými opatřeními.

Členské státy EU dosud nevypracovaly koordinovanou reakci na hybridní válku na vnitrostátní úrovni, na evropské úrovni a případně ve spolupráci s NATO.

Východní křídlo Evropy je její první obrannou linií a potřebujeme rychlejší zavedení iniciativy „Eastern Flank Watch“, která má posílit dohled a obranu podél hranic Unie s Ruskem a Běloruskem.

Musíme rovněž zavést přísnější pravidla pro držitele ruských pasů vstupující do EU. Minimálním opatřením je zákaz vstupu pro všechny osoby sloužící v ruských bezpečnostních a zpravodajských organizacích, včetně bývalých členů, kteří bojovali na Ukrajině. 

EU musí využít svou ekonomickou a diplomatickou sílu k tomu, aby zabránila de facto ruskému loďstvu v činnosti a obcházení sankcí. Majitelé a provozovatelé těchto lodí musí být potrestáni. Dále je třeba výrazně zpřísnit sankce za poškození kritické podvodní infrastruktury (CUI), aby sloužily jako účinný odstrašující prostředek. 

Potřebujeme lepší sdílení zpravodajských informací, více prostředků na boj proti dezinformacím a silnější ochranu naší kritické infrastruktury. Především však potřebujeme sankce, které zasáhnou ruskou ekonomiku přímo do srdce. 

Od začátku ruského útoku na Ukrajinu požadovala skupina EPP rozhodné sankce, avšak postupný přístup Rady byl pomalý a ruská ekonomika měla čas se přizpůsobit. Kremelská propaganda tvrdí, že sankce nefungují. To není pravda. Sankce fungují, vyžadují však důslednější prosazování a odvážnější opatření.

V červenci přijala EU^21. balíček sankcí proti Rusku. Do konce roku bude do EU zakázán dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) a dovoz plynu plynovodem bude postupně ukončen do 30. září 2027. Evropský parlament posílil původní návrh Evropské komise směřující k zákazu ropy a ropných produktů a urychlil ukončení dlouhodobých smluv oproti původnímu návrhu. 

Jsou to vítaná rozhodnutí, ale je třeba udělat více. Návrhy Evropského parlamentu jsou uvedeny ve zprávě, kterou plénum přijalo 16. září. Evropa může být silná, pokud si to přeje. Toto odhodlání však čelí výzvě v podobě obrovského a lživého ruského propagandistického aparátu. 

Evropští lídři se musí přestat obávat opatření nezbytných k obraně naší bezpečnosti. Ukrajina je dnes příkladem vůle bránit se a zvítězit. Stejně tak Moldavsko a Arménie, které čelily masivním hybridním útokům využívajícím všechny prostředky z moskevského arzenálu a jejichž lídři i obyvatelé přesto zůstali neochvějní.