Poziční dokument skupiny EPP o připravenosti: Probuzení pro Evropu

Skupina EPP vítá strategii Evropské unie pro připravenost a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout konkrétní a realizovatelné kroky ke zvýšení odolnosti a připravenosti EU na krize. EU musí urychleně zvýšit občanskou připravenost prostřednictvím celovládního a celospolečenského přístupu zaměřeného na všechna rizika, který je nedílnou součástí bezpečné Evropy. Se solidaritou jako základním principem musíme posílit odolnost, chránit občany a zajistit kontinuitu institucí, trhů a základních služeb. Připravenost spolu s obranou a bezpečností tvoří základní triádu, která je základem schopnosti Unie chránit svrchovanost a územní celistvost svých členských států, ostrovů a nejvzdálenějších regionů a zároveň potvrdit strategickou autonomii Evropy a její úlohu geopolitického aktéra ve světě, který je stále náročnější .

Prozíravost a předvídavost

• Společné hodnocení rizik: Vytvořit společné poznání a pochopení existenčních hrozeb pro Evropu a její bezpečnost, a tím vytvořit základ pro odpovědné a kolektivní rozhodování.
  
• Posílená výměna informací: Posílení komunikace mezi civilním a vojenským sektorem zahrnujícím veřejné i soukromé subjekty v celé EU. Posílit spolupráci mezi zpravodajskými a donucovacími orgány v celé EU a zlepšit jejich sdílení příslušných údajů.
  
• Protokoly pro mimořádné situace: Zavést a zajistit slučitelnost postupů reakce na krize v rámci orgánů EU, členských států a rámců EU-NATO, mimo jiné prostřednictvím pravidelných společných cvičení a simulací, které se řídí zásadou solidarity, vzájemné důvěry a národní suverenity a zahrnují i ty nejkrajnější vojenské nepředvídatelné události. Systémy včasného varování: Investovat do infrastruktury a vybavení pro včasné varování, jako jsou satelitní monitorovací a detekční systémy, aby bylo pokryto celé území a hranice EU, včetně nejvzdálenějších regionů.

Odolnost životně důležitých společenských funkcí

• Zlepšit přizpůsobení se klimatu: Řešit rostoucí dopady extrémních povětrnostních jevů a přírodních katastrof prostřednictvím všech příslušných politik a investic, zejména ve zranitelných regionech, jako jsou ostrovy, pobřežní komunity a nejvzdálenější oblasti.
  
• Plné prosazování DSA: Zajistit bezpečné, dostupné a odolné online prostředí se zaměřením na systémové posuzování a zmírňování rizik, rozvoj mechanismů reakce na krize, boj proti dezinformacím a ochranu demokratických institucí, včetně voleb.
  
• Digitální odolnost a kybernetická bezpečnost: Chránit kritickou digitální infrastrukturu EU a snížit závislost na zahraničních poskytovatelích. Zajistit bezpečný ekosystém a podporu rozsáhlého rozvoje evropských technologií v kritických oblastech, jako je cloud, umělá inteligence a kvantová výpočetní technika. Zřídit záložní sbor kybernetické bezpečnosti EU složený z odborníků z veřejného, soukromého a akademického sektoru, který bude podporovat členské státy v krizových situacích.
  
• Odolnost a konkurenceschopnost průmyslu: Zajistit dostatečnou výrobní kapacitu posílením odolnosti a strategické autonomie kritických dodavatelských řetězců prostřednictvím koordinovaných průmyslových politik a omezení byrokracie. Posílit zásoby klíčových komponent na úrovni EU (např. polovodičů, zdravotnických potřeb, vzácných zemin) a urychlit povolování a investice do výrobních klastrů čistých technologií.
  
• Odolnost vůči vesmíru: Zajistit rychlou realizaci infrastruktury pro odolnost, propojení a bezpečnost prostřednictvím družic (IRIS2) a pozorování Země, zejména v rámci programu Copernicus a prostřednictvím podpory evropského průmyslového konsorcia SpaceRISE. Rozšiřovat vesmírnou infrastrukturu, zejména družice, a investovat do Agentury Evropské unie pro vesmírný program.

Připravenost obyvatelstva

• Každodenní vzdělávání v oblasti připravenosti a odolnosti: Podporovat základní dovednosti občanů, jako je připravenost domova, první pomoc a plánování evakuace. Podporovat kulturu připravenosti v každodenním životě.
  
• Účinná komunikační strategie: Vypracovat účinnou komunikační strategii s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o rizicích, čelit hybridním hrozbám a podpořit připravenost napříč společností EU, jakož i krizově odolnou komunikační infrastrukturu.
  
• Budování společenství a dobrovolnictví: Posílení civilní ochrany a záchranných služeb prostřednictvím podpory personálu, společného školení a cvičení a připravenosti komunit. Zapojit občanskou společnost do plánování a zmapovat její schopnosti. Podporovat kulturu dobrovolnictví (např. u hasičů, civilní ochrany, vojenských záložních sil), mimo jiné odstraněním administrativních překážek a podporou zapojení občanů - např. prostřednictvím směrnice o pracovní době.

Civilně-vojenská spolupráce

• Posílení civilně-vojenské spolupráce: Umožnit rychlejší reakci na krize, účinnější využívání zdrojů a lepší koordinaci a interoperabilitu, včetně pravidelných cvičení.
  
• "Vojenský Schengen": Zvýšení mobility ozbrojených sil prostřednictvím lepší koordinace EU a NATO v oblasti dopravy a logistiky se zaměřením na infrastrukturu, harmonizovaná pravidla a přeshraniční spolupráci. Podporovat program PESCO a připravovaný plán Komise týkající se vojenské mobility.
  
• Zvýšení financování civilní a vojenské obrany: Podpora budování společných infrastruktur, zadávání zakázek dvojího užití (např. ochrana proti CBRN), sdílený výzkum a vývoj, strategické rezervy kritických zdrojů a zvýšená ochrana kritické infrastruktury.

Reakce na krize

• Posílit GŘ HERA: Zajistit schopnost pořizovat lékařská protiopatření proti epidemiím, CBRN hrozbám a bioterorismu a udržovat strategické zásoby těchto protiopatření v EU. Zajistit dostatečné zdroje pro GŘ HERA, včetně rychlého vyplácení prostředků v naléhavých případech. Očekává, že připravované strategie pro vytváření zásob a zdravotnických protiopatření přispějí k odolnosti a připravenosti EU.
  
• Subjekty první reakce: Lepší spolupráce, pokud jde o personál, vybavení a další zdroje, v návaznosti na mechanismus civilní ochrany Unie.
  
• Posílení ECDC: Zdroji a kapacitou pro koordinaci krizového řízení na úrovni EU a rychlé reakce na zdravotní krize a přeshraniční zdravotní hrozby.
  
• Pořízení těžkého vybavení prostřednictvím rescEU: Rozšířit schopnosti EU reagovat na katastrofy a zásoby s nouzovými vnitrostátními a přeshraničními distribučními protokoly. Zajistit kapacitu pro regionální distribuci prostředků rescEU a rychlou reakci na souběžné krize.
  
• Zavedení systému IMERA: Zlepšit řízení kritických narušení dodavatelského řetězce a zajistit pohyb zboží, služeb a osob během mimořádných událostí.
  
• Hromadná péče a podpora obyvatelstva: Zajištění koordinovaného přístupu k nouzovému přístřeší, potravinám, vodě, lékařské péči a vyhledávání a podpoře rodin. Posílit kapacity na úrovni EU pro pomoc vysídlenému nebo silně postiženému obyvatelstvu, mimo jiné prostřednictvím spolehlivých kanálů pro varování a informování lidí v krizových situacích.
  
• Zdravotnická připravenost: Zvýšit samostatnost Evropy v oblasti léčiv, kriticky důležitých léčiv a zdravotnických prostředků zajištěním výroby a dodávek, snížením závislosti na externích dodavatelích, řešením opakujících se nedostatků a vybudováním odolného, inovativního zdravotnického průmyslu připraveného na budoucí krize a schopného zajistit, aby příhraniční regiony a ostrovy měly odpovídající přístup ke zdravotnickým službám.

Energetická bezpečnost

• Podpora integrace energetické unie: Podpora a urychlení rozvoje energetických propojení mezi členskými státy s cílem vybudovat účinný a soudržný trh s energií, který umožní stabilnější energetickou síť a bezpečnou distribuci energetických zdrojů a sníží závislost na vnějších partnerech.
  
• Zabezpečení a ochrana kritických energetických a komunikačních infrastruktur zajištěním kontroly a odolnosti na úrovni EU, včetně opravárenských kapacit EU, snížení závislosti na poskytovatelích mimo EU a ochrana klíčových aktiv, včetně strategických podmořských kabelů.
  
• Urychlit realizaci strategických projektů propojení plynárenských a elektrických sítí, aby se ukončila energetická izolace okrajových, nejvzdálenějších a ostrovních regionů členských států.
  
• Zajištění stabilní základní zátěže:Pevná dispečerská výroba elektřiny, včetně jaderné energie, bude spolu se skladováním, flexibilitou a systémovými službami i nadále hrát důležitou roli pro evropskou energetickou bezpečnost a zajistí stabilní a spolehlivou výrobu energie pro průmysl i spotřebitele.

Potravinová bezpečnost a suverenita

• Bezpečnost dodávek potravin: Zjednodušit zabezpečení potravin v zemědělských, klimatických a environmentálních právních předpisech a politikách, mimo jiné prostřednictvím strategických investic do výroby hnojiv v EU, podpory domácího pěstování bílkovinných plodin a diverzifikace zdrojů krmiv pro zvířata. Zahrnout trhy a obchody s potravinami do širších strategií připravenosti v rámci celého potravinového řetězce.

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru

• Pružné zadávání veřejných zakázek: Přizpůsobit pravidla pro zadávání veřejných zakázek tak, aby bylo zajištěno rychlé, nepřetržité a účinné poskytování kritických dodávek a služeb v době krize.

Odolnost prostřednictvím vnějších partnerství

• Posílení vzájemné odolnosti se třetími zeměmi. Společně pracovat na předvídání krizí, přípravě na ně, jejich prevenci a reakci na ně, aby se snížilo riziko, že se krize za našimi hranicemi přelijí do EU, a podpořit naše partnery. Zapojit nedávné zkušenosti a odborné znalosti ukrajinské armády a civilní ochrany do opatření připravenosti EU.
  
• Začlenit připravenost a odolnost na úrovni EU do spolupráce s NATO, včetně prostřednictvím strukturovaného dialogu, výměny postupů a koordinace.

Rozpočet připravený na krizové situace

• Přizpůsobit rozpočet EU pokrokem v oblasti nových vlastních zdrojů a umožnit cílené společné výpůjčky, aby byla zajištěna flexibilita a dostupnost zdrojů v mimořádných situacích.