Evropa musí převzít velení

Iluze věčného míru v Evropě se rozpadla. Válka na Ukrajině, obnovení autoritářských režimů a rostoucí nestabilita na jižním křídle Evropy rozbily desetiletí strategického sebeuspokojení. Éra "mírové dividendy" po skončení studené války skončila.

Tváří v tvář dramaticky změněnému globálnímu bezpečnostnímu prostředí a klesajícímu závazku Spojených států vůči evropské bezpečnosti si Evropa již nemůže dovolit zůstat strategicky závislá. Musíme jednat - a musíme jednat společně. Naši občané očekávají hmatatelnou bezpečnost, nikoli vznešené řeči, a je odpovědností Evropy, aby ji poskytla.

Nastal čas vybudovat stálou, plně vybavenou evropskou strukturu velení a řízení (C2): robustní mnohonárodní vojenské velitelství schopné vést autonomní operace, koordinovat úsilí členských států a integrovat vojenskou sílu s evropskými diplomatickými, informačními a ekonomickými nástroji.

Nastal čas vybudovat stálou, plně vybavenou evropskou strukturu velení a řízení (C2): robustní mnohonárodní vojenské velitelství schopné vést autonomní operace, koordinovat úsilí členských států a integrovat vojenskou sílu s diplomatickými, informačními a ekonomickými nástroji Evropy.

Evropské státy již projevují politickou vůli ke společnému postupu. Operace jako Takuba, ASPIDES a Atalanta dokazují, že spolupráce je možná i mimo konvenční rámec společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). Tyto ad hoc struktury však nenahradí integrovanou stálou kapacitu. Operace jsou často řízeny z velitelství vedoucího státu nebo jsou dokonce delegovány na velitelskou strukturu NATO, protože neexistuje evropská alternativa. Tato roztříštěnost znamená ztrátu času a podkopává odpovědnost.

Pokud chce být Evropa vážným geopolitickým hráčem, musí vytvořit jednotné vojenské velitelství určené nejen ke zvládání krizí, ale také k boji a vítězství v konfliktech vysoké intenzity. To by znamenalo změnu paradigmatu, pokud jde o personál, zdroje a technologie, včetně potřeby bezpečných, Evropou kontrolovaných digitálních sítí a komunikačních nástrojů.

Stávající vojenský štáb EU (EUMS) má znepokojivě málo zdrojů, neboť jeho roční rozpočet činí pouhých 30 milionů eur a má jen asi 100 zaměstnanců. SHAPE, velitelství NATO, je vybudováno pro boj a má úměrně tomu 15krát více operačního personálu. Je čas přejít na "EUMS+".

Evropa již sdílí doktríny, společně cvičí a společně nasazuje. Strategická integrace však vyžaduje více: revidované řízení EUMS, sdílení zpravodajských informací, společnou logistiku a harmonizaci zadávání zakázek v oblasti bezpečnosti a obrany s jasnou evropskou preferencí. A především politický konsensus o tom, kdo bude rozhodovat v době krize. Efektivní velení není možné s roztříštěným vedením.

Strategická autonomie do pěti až šesti let je dosažitelným cílem za předpokladu, že tyto reformy zahájíme nyní a přidělíme evropský obranný rozpočet odpovídající budoucím výzvám. Současných 0,8 % víceletého finančního rámce je nedostatečných. Evropská komise i předsedové Evropské rady oprávněně vyzvali členské státy, aby zvýšily své vojenské výdaje nad současnou hranici 2 %. Iniciativu by však měla převzít i sama EU a zaručit, aby investice do obrany v příštím VFR odrážely tyto priority. To znamená přistupovat k obraně s vážností skutečné evropské politiky.

To bude vyžadovat i přehodnocení strategického kompasu. Otázkou dnes není, jak doplnit NATO, ale zda jsme připraveni na okamžik, kdy americká podpora může chybět nebo se zmenšit. Jak ukázalo Trumpovo prezidentství, tento okamžik již není hypotetický; je to předvídatelná realita.

Rétorika musí ustoupit rozhodnosti. Máme zdroje, know-how a kolektivní vojenský potenciál. Nyní potřebujeme odvahu je moudře a nezávisle využít. Zřízením autonomního evropského velení chceme dokázat, že Evropská unie dokáže převzít odpovědnost za svou bezpečnost, když na tom nejvíce záleží. Je to odvážný krok, ale pro Unii, která usiluje o geopolitický význam, nezbytný.

Rétorika musí ustoupit rozhodnosti. Máme zdroje, know-how a kolektivní vojenský potenciál. Nyní potřebujeme odvahu je moudře a nezávisle využít. Zřízením autonomního evropského velení chceme dokázat, že Evropská unie dokáže převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, když na tom nejvíce záleží.

Podle komisaře pro obranu a vesmír Andriuse Kubiliuse stojí Evropa před dvojím imperativem: připravit se na případnou ruskou agresi v krátkodobém horizontu a naplánovat dlouhodobé vyvážení transatlantické aliance. Obojí vyžaduje stejný základ: institucionální připravenost, společné schopnosti a politickou vůli.

Již nežijeme ve světě založeném na pravidlech. Globální výsledky stále více určuje hrubá síla, nikoli diplomacie. Chce-li Evropa zůstat hráčem, a ne pouhým hřištěm, musí se podle toho vybavit.

Stálá, autonomní evropská struktura C2 není jen vojenskou nutností. Je to zkouška politické vyspělosti Evropy. Nástroje máme. Máme know-how. Nyní potřebujeme odvahu vést. Skupina EPP je připravena ukázat cestu.