Poziční dokument skupiny EPP k víceletému finančnímu rámci po roce 2027

Skupina EPP je přesvědčena, že silná Evropská unie musí být vybavena robustním, dlouhodobým rozpočtem, který dokáže plnit strategické priority, adekvátně reagovat na nepředvídané události, řešit obavy svých občanů - a to i poskytováním podpory rodinám - a přispívat k přeměně EU v moderní, udržitelnou a odolnou ekonomiku a společnost. Rozpočet EU se musí zaměřit na evropské veřejné statky, přinášet přidanou hodnotu EU a vytvářet synergie mezi vnitrostátními projekty a projekty EU a zároveň zajistit, aby se do popředí dostal přeshraniční, místní a regionální rozměr. Skutečný úspěch spočívá v dosahování hmatatelných výsledků v oblasti našich priorit, což z důvodů hospodářské účinnosti a politické proveditelnosti vyžaduje řádné sladění úrovní, na nichž je politika řízena, a úrovní, na nichž je financována.

1. Architektura víceletého finančního rámce

Evropská lidová strana je pevně přesvědčena, že budoucí architektura a podoba víceletého finančního rámce musí zachovat úlohu Evropského parlamentu jako legislativního a rozpočtového orgánu a orgánu udělujícího absolutorium. Bude pevně hájit práva Parlamentu na plný výkon jeho pravomocí a výsad z důvodů demokratické legitimity.

Základem pro sdílené řízení výdajů po roce 2027 nemůže být jediný národní plán pro každý členský stát. RRF by neměl být plánem pro rozpočet Unie, a to z důvodu četných nedostatků tohoto modelu, zejména jeho přirozené přílišné centralizace. Regionální a místní úroveň musí zůstat v centru pozornosti budoucí podoby plánů sdíleného řízení.

• Skupina PPE zdůrazňuje, že národní plány RRF by neměly být v příštím víceletém finančním rámci kopírovány jako takové. Budoucí rozpočet EU by měl být koncipován tak, aby podporoval úspěšné provádění politik EU, jako je politika soudržnosti nebo zemědělství, a umožňoval plnění jejich společných a specifických cílů.
  

• Skupina PPE se obává, že financování EU v rámci sdíleného řízení bude podmíněno splněním milníků a cílů spojených s konkrétními reformami na vnitrostátní úrovni. Tuto možnost hodlá zvážit pouze tehdy, pokud se prokáže, že tyto reformy jsou přiměřené, dobře kalibrované, přímo spojené s příslušnými politikami EU a stanovené na odpovídající úrovni (celostátní, regionální nebo místní). Místní a regionální orgány a další příjemci nemohou být sankcionováni nebo činěni odpovědnými za reformy, které nejsou prováděny na vnitrostátní úrovni.
  

• Skupina PPE očekává, že úloha místních a regionálních orgánů při navrhování, projednávání a provádění příslušných plánů bude plně zachována. Regionální a místní orgány znají lépe potřeby a specifika v dané oblasti a přístup založený na místě, víceúrovňová správa a partnerství jsou klíčovými zásadami, které by měly být základem příštího víceletého finančního rámce. Silná regionální a místní kapacita zajišťuje účinné provádění a přináší nejvyšší přidanou hodnotu.
  

• Skupina PPE trvá na tom, že financování zemědělství, rybolovu a soudržnosti by mělo být zajištěno v odlišných strukturách a mělo by mít jasně stanovené a vyčleněné příděly podle příslušných, dobře zavedených zásad.
  

• Skupina EPP se domnívá, že ačkoli by klíčovým prvkem budoucí reformy víceletého finančního rámce měla být flexibilita , nemělo by to být na úkor zajištění dostatečné úrovně předvídatelnosti financování EU. V této souvislosti skupina očekává, že regiony budou i nadále vybaveny předem definovanými rozpočtovými balíčky, které jim umožní plánovat a realizovat své projekty.
  

Fond pro konkurenceschopnost , pokud by byl zamýšlen jako velký zastřešující fond slučující více úspěšných programů EU do jednoho, není v této podobě přijatelný, neboť hrozí, že by ohrozil původní cíle těchto programů.

• Skupina PPE zdůrazňuje, že program Horizont Evropa by si měl zachovat svou značku a integritu a zůstat samostatným programem EU i v příštím víceletém finančním rámci. Pro Evropskou radu pro výzkum a Evropskou radu pro inovace by se mělo počítat s oddělenou alokací, čímž by se zajistilo, že excelence zůstane základním kamenem politiky EU v oblasti výzkumu a inovací. Program Horizont Evropa a další stěžejní programy EU, které přispívají k růstu a konkurenceschopnosti, by měly být zahrnuty do zvláštní kapitoly víceletého finančního rámce, místo aby byly sloučeny do jediného Fondu pro konkurenceschopnost.
  

• Skupina PPE se domnívá, že budoucí Fond pro konkurenceschopnost by měl být vytvořen na základě modelů InvestEU a EIF a měl by využívat soubor nástrojů financování, včetně záruk, půjček a vlastního kapitálu. Měl by přednostně využívat soukromé financování a umožnit začínajícím podnikům, malým a středním podnikům a podnikům ve velkém měřítku snadnější přístup k financování.
  

• Skupina PPE zdůrazňuje, že Fond pro konkurenceschopnost by měl podporovat malé a střední podniky a investovat do podpory inovací prostřednictvím důrazných a horizontálních politik, které se dotýkají všech hospodářských odvětví a které jsou nezbytné pro zachování konkurenceschopnosti a ochranu integrity jednotného trhu. Měl by se zaměřit na zlepšení mikroekonomických podmínek v celé Unii a také zajistit, aby z něj mohly těžit všechny členské státy, aby se úspěšně posílila evropská konkurenceschopnost na světových trzích, a řídit se globálním tržním odůvodněním poskytováním dotací průmyslovým projektům, které na světovém trhu čelí nerovným podmínkám a mají strategickou hodnotu pro konkurenceschopnost Unie.
  

Nový nástroj evropského vnitřního trhu

• Skupina EPP požaduje, aby dlouhodobé a strukturální investiční potřeby byly řešeny odděleně od Fondu pro konkurenceschopnost prostřednictvím specializovaného evropského nástroje pro vnitřní trh, aby byla zaručena předvídatelnost pro investice do infrastruktury a plánování, včetně opatření na strukturální prohloubení jednotného trhu. Nový nástroj by měl navazovat na Nástroj pro propojení Evropy, měl by mít jasné strategické zaměření a zvýšenou evropskou přidanou hodnotu.

• Nástroj pro vnitřní trh by měl být úzce propojen s novou strategií jednotného trhu a měl by usilovat o plné uvolnění potenciálu jednotného trhu spojením strukturálních reforem s dlouhodobými investicemi do kritické a přeshraniční infrastruktury, včetně propojení energetických sítí, železnic a komunikačních sítí, v celé Evropě.
  

Globální evropský fond, který má podle představ Komise obnovit financování vnějších činností, vyvolává u skupiny EPP vážné obavy.

• Skupina EPP připomíná, že v současném víceletém finančním rámci došlo k četným problémům v důsledku sloučení několika programů do NDICI a značným problémům v důsledku nepřehledné rozpočtové nomenklatury.
  

• Skupina PPE zdůrazňuje, že jakékoli snížení počtu programů musí být kompenzováno mnohem podrobnějším rozpisem rozpočtových položek, aby rozpočtový orgán mohl vykonávat řádnou odpovědnost a zajistit smysluplnost rozhodování v rámci ročního rozpočtového procesu a v průběhu plnění rozpočtu.
  

• Skupina PPE zdůrazňuje, že ačkoli jsou EU a její členské státy největšími světovými dárci v oblasti rozvojové spolupráce, toto vedoucí postavení není dostatečně viditelné. Velká závislost Komise na nepřímém řízení prostřednictvím prováděcích partnerů často zastírá úlohu EU, a to zejména kvůli příliš složitým vnitřním pravidlům.
  

• Skupina EPP požaduje, aby všechny výdaje na SZBP byly nedílnou součástí rozpočtu EU, s výjimkou případů vojenských nebo obranných operací, a byla tak zajištěna plná transparentnost a řádný parlamentní dohled.
  

Skupina EPP se domnívá, že je jednoznačně třeba pokročit směrem ke skutečné obranné unii, zejména v oblasti společného zadávání veřejných zakázek a budování společných obranných kapacit a evropské průmyslové a technologické základny, a to v koordinaci s NATO a při plném respektování závazků neutrality i konkrétních bezpečnostních zájmů jednotlivých členských států EU. Tohoto cíle lze dosáhnout prostřednictvím přepracovaných výdajů na obranu, přičemž všechny příslušné programy EU budou zařazeny do zvláštní kapitoly víceletého finančního rámce.

Připravenost na krize. Rozpočet EU nebyl sestaven tak, aby byl schopen adekvátně reagovat na nepředvídané situace a reagovat na nové potřeby z důvodu omezené flexibility.

• Skupina EPP požaduje, aby v příštím VFR byla dostatečně zabudována schopnost reagovat na krize a aby v každém okruhu byly dostatečné rezervy. Výdajové programy by si měly zachovat značnou vestavěnou rezervu flexibility, přičemž o přidělení prostředků na konkrétní politické cíle by měl rozhodnout rozpočtový orgán.
  

• Skupina PPE je znepokojena rostoucím dopadem přírodních katastrof, které jsou často důsledkem změny klimatu, a proto je pravděpodobné, že se v budoucnu budou vyskytovat častěji a intenzivněji. Domníváme se, že víceletý finanční rámec po roce 2027 by měl obsahovat pouze dva zvláštní nástroje víceletého finančního rámce, jeden určený k zajištění solidarity v případě přírodních katastrof a jeden pro obecnou reakci na krize.

2. Velikost VFR po roce 2027

V době, kdy se Unie potýká s rostoucím počtem krizí a kdy je nezbytně nutné poskytovat pomoc, musí být víceletý finanční rámec po roce 2027 vybaven většími prostředky než v období 2021-2027. Rozpočet EU musí být náležitě vybaven prostředky potřebnými k řešení současných i nově vznikajících politických priorit a také k tomu, aby byl schopen dodržet své právní závazky a splatit dluh vyplývající z nové generaceEU.

• Skupina EPP se domnívá, že produkce potravin a potravinová bezpečnost jsou zásadními součástmi strategické autonomie a že SZP po roce 2027 by měla mít prospěch z účelově vázaného rozpočtu, který by byl zachován alespoň na současné úrovni a zohledňoval inflaci, aby se zabránilo snížení reálné hodnoty podpory pro zemědělce; struktura dvou pilířů by měla být zachována. Přímé platby musí být zachovány, neboť poskytují jasnou evropskou přidanou hodnotu a jsou silnou podporou produkce a příjmů zemědělců, zatímco cílená podpora by měla být i nadále poskytována rodinným farmám a mladým zemědělcům. Příští víceletý finanční rámec by měl rovněž zajistit odpovídající financování rybolovu a akvakultury v EU , aby se zajistilo, že toto odvětví zůstane konkurenceschopné, inovativní a odhodlané k dekarbonizaci. Skupina PPE důrazně podporuje posílení programu POSEI a jeho finanční alokace vzhledem k jeho zásadní roli při udržování zemědělské činnosti a dodávek potravin v nejvzdálenějších regionech a dále požaduje vytvoření samostatného programu POSEI na podporu rybolovu a akvakultury v nejvzdálenějších regionech.
  

• Skupina PPE se domnívá, že modernizovaná politika soudržnosti by měla podpořit růst, podpořit sbližování mezi regiony a zabránit roztříštěnosti v rámci jednotného trhu, ale také řešit nové výzvy, jako je bydlení nebo demografický pokles. Příští víceletý finanční rámec by měl i nadále podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost a poskytovat cílenou podporu všem regionům, a proto požaduje, aby politika soudržnosti EU dostávala v reálném vyjádření přinejmenším stejnou úroveň financování jako v současném období.
  

• Skupina EPP zdůrazňuje, že příští víceletý finanční rámec by měl podpořit konkurenceschopnost, posílit inovační kapacitu Unie a poskytnout investice k zajištění strategické autonomie Unie. Příští víceletý finanční rámec by měl vyčlenit a upřednostnit financování stěžejních programů EU mimo jiné v oblastech výzkumu a inovací (včetně základního výzkumu), energetiky, dopravy a digitální infrastruktury a dokončení transevropských sítí, zdraví a biotechnologií s ohledem na velké zdravotní problémy.
  

• Skupina PPE vyzývá k pokroku směrem ke skutečné obranné unii, přičemž příští víceletý finanční rámec by měl podporovat komplexní bezpečnostní přístup prostřednictvím zvýšení investic do civilních i vojenských kapacit podle zásady evropské preference, kdykoli bude k dispozici evropská alternativa. Skupina PPE se domnívá, že zvláštní pozornost je třeba věnovat posílení východní hranice Unie, zejména východních regionů EU sousedících s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou, které zůstávají kritickou osou pro odstrašení, odolnost a ochranu celé Unie. Výdaje na obranu musí jít ruku v ruce s dalšími dlouhodobými investicemi Unie.
  

• Skupina EPP vyzývá k odpovídajícímu financování podpory stěžejního programu Erasmus+ jako uznání jeho jedinečného přínosu ke zvýšení mobility ve vzdělávání a učení v celé Evropě, jakož i pro oblast kultury, která má zásadní význam pro formování evropské identity.
  

• Skupina EPP se domnívá, že příští víceletý finanční rámec by měl poskytnout nezbytné zdroje na odpovídající řešení hlavních výzev Unie, jako je oblast migrace a účinná ochrana vnějších hranic EU, včetně financování pohraniční infrastruktury, jakož i na podporu vnější činnosti Unie, včetně humanitární pomoci, s cílem podpořit trvalý mír, stabilitu a bezpečnost.
  

Skupina PPE je přesvědčena, že celková výše rozpočtu EU musí odpovídat potřebám financování dlouhodobých politik Unie, nezbytnému dodatečnému financování nových priorit EU, zejména obrany a konkurenceschopnosti, potřebám splácení dluhu NGEU a schopnosti Unie reagovat na nové otřesy a krize, přičemž je třeba ponechat dostatečné rezervy pro pokrytí vyvíjejících se potřeb v oblasti výdajů. Skupina PPE proto vyzývá k tomu, aby se příští víceletý finanční rámec odklonil od historicky restriktivní úrovně 1 % HND, kterou si sám stanovil.

3. Zjednodušení

Nadměrnou regulaci a byrokracii pro konečné příjemce finančních prostředků EU je třeba přednostně výrazně omezit. Zjednodušení musí být dosaženo při plném respektování institucionální rovnováhy stanovené ve Smlouvách. Je důležité, aby informace týkající se konečných příjemců EU byly v budoucích programech veřejně dostupné. Skupina PPE považuje digitalizaci za klíčový prvek pro zjednodušení a modernizaci administrativních procesů.

• Skupina PPE požaduje, aby se v příštím víceletém finančním rámci výrazně zjednodušila pravidla pro výdaje EU pro konečné příjemce, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována potřebám malých a středních podniků, které často čelí nepřiměřené administrativní zátěži. Jednodušší rozpočet musí být také transparentnější, což umožní lepší odpovědnost, kontrolu a řízení výdajů a sníží riziko dvojího financování, zneužití a podvodů. Skupina EPP proto požaduje interoperabilní systém IT pro podávání zpráv s harmonizovaným datovým standardem, který by umožnil sledovat peněžní toky ke skutečným konečným příjemcům a k orgánům odpovědným za provádění.
  

• Zjednodušení a flexibilita by neměly sloužit jako záminka k tomu, aby se Komisi jednoduše udělilo více pravomocí při přidělování finančních prostředků a přesouvání zdrojů mezi programy bez nezbytných kontrol a vyváženosti na úkor Parlamentu jako orgánu udělujícího absolutorium a rozpočtového orgánu.

4. Řízení a kontrola

• Skupina PPE se důrazně staví proti jakýmkoli pokusům odsunout Evropský parlament na vedlejší kolej v jeho roli spolutvůrce právních předpisů a rozpočtového orgánu a orgánu udělujícího absolutorium. Parlamentu jako jedinému orgánu Unie, který uděluje absolutorium a je odpovědný za důkladnou kontrolu Komise, by mělo být umožněno, aby svou úlohu plnil v plném rozsahu. Skupina PPE v této souvislosti nesouhlasí s použitím článku 122 SFEU jako právního základu pro jakýkoli nový legislativní návrh s dopadem na rozpočet Unie.
  

• U budoucích nástrojů založených na výkonnosti je důležité, aby bylo financování jasně vázáno na výsledky. Z tohoto důvodu skupina PPE zdůrazňuje, že příští víceletý finanční rámec by se neměl opírat o nástroje založené na výkonnosti, pokud související financování nebude jasně vázáno na konkrétní investice nebo projekty a na odpovídající reformy.
  

• Skupina PPE zdůrazňuje požadavek transparentnosti, sledovatelnosti a řádného finančního řízení fondů EU v souladu se Smlouvou o EU, Smlouvou o fungování EU a finančním nařízením, jakož i s doporučeními a závěry příslušných zpráv Účetního dvora.

5. Podmíněnost v rozpočtu EU

EU musí plně využívat všechny stávající nástroje na ochranu rozpočtu EU. Dodržování hodnot Unie a základních práv je základním předpokladem pro přístup k finančním prostředkům EU.

• Skupina PPE zdůrazňuje, že mechanismus podmíněnosti v oblasti právního státu musí být zachován a posílen. Musí existovat jasná vazba na ochranu finančních zájmů EU.
  

• Skupina PPE zdůrazňuje, že při spouštění mechanismu by měla být uplatňována objektivní kritéria a standardy a s členskými státy by mělo být zacházeno stejně.
  

• Skupina PPE vyzývá ke zlepšení ochrany konečných příjemců, aby byly chráněny regiony a obce, jakož i další příjemci, jako jsou studenti, výzkumní pracovníci nebo malé a střední podniky.
  

Skupina PPE zdůrazňuje, že rozměr jednotného trhu je velmi důležitý a porušení pravidel jednotného trhu, která mají dopad na rozpočet EU, jako jsou pravidla týkající se veřejných zakázek, by měla být zohledněna v rámci mechanismu podmíněnosti za předpokladu, že porušení těchto pravidel vychází z jasných a objektivních okolností a souvisí s finančními zájmy EU.

6. Horizontální zásady

Skupina PPE zdůrazňuje, že začleňování do rozpočtu Unie musí být prováděno účinným a efektivním způsobem při dodržování zásad proporcionality a nezbytnosti. Současné horizontální zásady je třeba aktualizovat v souladu s politickými cíli Unie a zároveň zajistit, aby se snížila byrokratická zátěž příjemců finančních prostředků.

• Skupina PPE zdůrazňuje význam začlenění konkurenceschopnosti a připravenosti do všech programů Unie.
  

• Skupina PPE trvá na tom, že stanovení cílů pro mainstreaming nesmí vést k dalšímu nárůstu byrokracie a administrativní zátěže pro příjemce.
  

• Skupina PPE se domnívá, že mainstreamingu lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím souboru opatření, především prostřednictvím návrhu politiky, důkladného posouzení dopadů a důkladného sledování výdajů.

7. Rozšíření EU

Příští víceletý finanční rámec bude klíčový pro přípravu Unie na rozšíření a kandidátských zemí na přistoupení.

• Skupina EPP se domnívá, že stabilita, bezpečnost a demokratická odolnost kandidátských zemí jsou neoddělitelně spjaty se stabilitou, bezpečností a odolností EU a vyžadují trvalé strategické investice spojené s reformami, které podpoří jejich sbližování se standardy Unie.
  

• Skupina EPP vyzývá ke strategicky cílené podpoře předvstupního období a růstu a investic. Předvstupní pomoc po roce 2027 by měla být poskytována formou grantů i půjček a měla by být více podmíněna dodržováním základních evropských hodnot, včetně právního státu, nezávislosti soudnictví, demokratických zásad a základních práv. U zavedených nástrojů je třeba posílit model řízení a také dohled Parlamentu.
  

• Skupina EPP zdůrazňuje, že předvstupní podpora Ukrajině musí být odlišná od finanční pomoci zaměřené na makroekonomickou stabilitu a poválečnou obnovu, které vyžadují společné mezinárodní úsilí, v němž hraje důležitou roli rozpočet EU.
  

• Skupina EPP je přesvědčena, že stávající doložka o povinné revizi v případě rozšíření by měla být v příštím rámci zachována a že by neměly být dotčeny národní finanční rámce.

8. Nové vlastní zdroje a splácení dluhu

Skupina EPP je pevně přesvědčena, že aby Unie mohla splatit dluh NGEU, aniž by byla ohrožena její schopnost plnit politické priority, musí být rozpočet EU vybaven diverzifikovaným a rozšířeným souborem vlastních zdrojů EU.

• Skupina PPE zdůrazňuje, že splácení dluhu NGEU je právní povinností a že by měl být dodržen splátkový kalendář. EU musí dodržovat své závazky a zajistit, aby byly pro tento účel plánovány odpovídající příjmy. O případném přenesení splátek by se mělo uvažovat pouze tehdy, pokud nebude mít negativní dopad na rozpočet EU a nemůže nahradit potřebu zavedení vlastních zdrojů.
  

• Skupina PPE důrazně podporuje urychlené zavedení nových vlastních zdrojů, které by pokryly výši splátky dluhu a vyšší výdajové potřeby Unie. Skupina EPP však zdůrazňuje, že nové vlastní zdroje by neměly vést k dodatečným daním, které by nadměrně zatěžovaly občany EU nebo omezovaly konkurenceschopnost podniků v EU.
  

• Skupina EPP je vážně znepokojena naprostou absencí pokroku v Radě ohledně zavedení nových vlastních zdrojů v návaznosti na návrhy Komise z roku 2023. Skupina EPP se domnívá, že Evropský parlament by měl před udělením souhlasu s budoucím VFR zohlednit také pokrok dosažený v Radě při přijímání nových vlastních zdrojů.
  

• Skupina EPP se domnívá, že by měly být prozkoumány všechny nástroje a prostředky, které Unii zajistí potřebné zdroje, zejména v oblasti bezpečnosti a obrany. Jako jedna z možností, jak získat potřebné zdroje, by mohly být zváženy společné výpůjčky , a to pouze ve výjimečných případech a při plném dodržení omezení stanovených Smlouvou a příslušnými právními předpisy EU, přičemž je třeba vzít v úvahu i omezený fiskální prostor Unie. Společné výpůjčky by navíc mohly být zváženy za podmínky, že usnadní včasné financování evropských politik s jasnou evropskou přidanou hodnotou a že budou plně v souladu se strategickými prioritami EU, které zajišťují evropské veřejné statky, nebo že usnadní investice do přeshraničních nebo celoevropských projektů, které zvyšují růstový potenciál EU. Aby se zajistilo, že nedojde k nepřiměřenému omezení jiných politických priorit nebo k nepřiměřenému zatížení členských států, daňových poplatníků a budoucích generací, měla by EU vedle jasných politik pro řízení svého dluhu vypracovat výslovná pravidla a limity pro své zadlužení s cílem minimalizovat celkové finanční náklady pro daňové poplatníky.