Ovlivňovat vývoj umělé inteligence dříve, než ona ovlivní společnost

Dnešní teenager, který prochází sociální sítě, může během několika minut narazit na politický projev vytvořený pomocí technologie deepfake, píseň vygenerovanou umělou inteligencí, smyšlenou zprávu i digitálně restaurovanou nahrávku Beatles. Otázkou již není, zda umělá inteligence změní naše společnosti. To se již stalo. Skutečnou otázkou je, zda dokážeme občany, zejména mladé lidi, vybavit tak, aby se v této nové realitě dokázali orientovat a zároveň zachovali hodnoty, které definují naše demokracie a kultury. 

Umělá inteligence mění způsob, jakým se učíme, tvoříme, komunikujeme a účastníme se veřejného života. Ve vzdělávání nabízí bezprecedentní příležitosti pro personalizované učení a přístup ke znalostem. V oblasti kultury otevírá nové možnosti pro umělecké vyjádření, zachování kulturního dědictví a tvůrčí spolupráci. Tyto příležitosti však s sebou nesou i vážná rizika, od dezinformací a manipulace až po ohrožení duševního vlastnictví, umělecké integrity a demokratické debaty. 

Pro skupinu EPP nejde pouze o debatu o technologii. Jedná se o debatu o demokracii, vzdělávání, kultuře a budoucí konkurenceschopnosti Evropy. Umělá inteligence již nyní ovlivňuje to, jak občané získávají přístup k informacím, jak vzniká a je konzumována kultura a jak se mladí lidé zapojují do světa kolem sebe. 

Vzhledem k tomu, že obsah generovaný umělou inteligencí je v našem každodenním životě stále častější, stává se transparentnost zásadní. Občané by měli být schopni rozpoznat, kdy a jak byla umělá inteligence použita k vytvoření textu, obrázků, zvukových nahrávek nebo videa. Důvěra v digitálním věku závisí nejen na inovacích, ale také na srozumitelnosti a odpovědnosti. 

V celé Evropě se sociální média stala primárním zdrojem informací pro mladší generace. V době, kdy umělá inteligence dokáže ve velkém měřítku generovat přesvědčivé texty, obrázky, zvukové a video záznamy, je stále obtížnější rozlišit fakta od fikce. Důsledky se projevují na důvěře v instituce, sociální soudržnosti a schopnosti občanů smysluplně se účastnit demokratického života. 

Zároveň umělá inteligence mění kulturu způsoby, které by se ještě před několika lety zdály nepředstavitelné. Využití technologie umělé inteligence k obnovení hlasu Johna Lennona a umožnění skupině The Beatles dokončit skladbu „Now and Then“ ukázalo, jak může technologie lidskou kreativitu obohatit, místo aby ji nahradila. 

Umělá inteligence však také vyvolává zásadní otázky ohledně autenticity. Více než osm z deseti Evropanů uvádí, že dávají přednost obsahu vytvořenému lidmi před obsahem vytvořeným umělou inteligencí. Chápou, že kultura není pouhou produkcí obsahu. Je to vyjádření, identita a lidské spojení. 

Jak poznamenává papež Lev XIV. ve své nedávné encyklice „Magnifica Humanitas“, umělá inteligence není neutrální ani ve svém vývoji, ani ve svém dopadu. Rozhodnutí vývojářů, podniků, tvůrců politik a uživatelů – to vše ovlivňuje, jak tyto technologie formují naše společnosti, ekonomiky a demokracie. Proto se musí evropský přístup řídit jednoduchým principem: inovace a odpovědnost musí jít ruku v ruce. 

Skupina EPP je přesvědčena, že Evropa musí přijmout umělou inteligenci jako nástroj pokroku a zároveň zajistit, aby v jejím jádru zůstala lidská kreativita, demokratické hodnoty a kulturní rozmanitost. Ačkoli Evropa již podnikla důležité regulační kroky, samotná legislativa nestačí. 

Současný legislativní rámec nebyl navržen tak, aby zohledňoval všechny specifické charakteristiky kulturního a kreativního odvětví. Strategie v oblasti umělé inteligence pro kulturní a kreativní odvětví, kterou by Evropská komise měla představit počátkem roku 2027 v rámci Evropského kulturního kompasu, by proto měla být ambiciózní, komplexní a měla by brát v úvahu obavy občanů. 

Generativní systémy umělé inteligence se ve velké míře opírají o kulturní a kreativní díla, tvůrcům však často chybí přehled o tom, jak jsou jejich díla využívána a zda jsou spravedlivě odměňováni, když se z nich vytváří hodnota. Zároveň doporučovací algoritmy stále více určují, co lidé na internetu vidí, slyší a objevují. 

Pokud budou tyto systémy upřednostňovat rozsah a komerčně předvídatelné výstupy, riskujeme marginalizaci nezávislých tvůrců, menšinových jazyků a kulturní rozmanitosti, která je jádrem evropské identity. 

Vzdělávání se proto musí stát naší první obrannou linií a naší největší příležitostí. 

Digitální gramotnost, mediální gramotnost a gramotnost v oblasti umělé inteligence by měly být považovány za základní dovednosti^21. století. Mladí Evropané se musí naučit nejen používat nástroje umělé inteligence, ale také rozumět jejich omezením, kriticky posuzovat informace a rozpoznat manipulaci, když se s ní setkají. Zároveň je třeba podporovat tvůrce, kulturní organizace a vzdělávací instituce v přizpůsobování se rychle se měnícímu digitálnímu prostředí. 

Načasování nemohlo být naléhavější. Schopnosti umělé inteligence se vyvíjejí rychleji, než se dokážou přizpůsobit naše instituce, vzdělávací systémy a kulturní politiky. V době rostoucí geopolitické konkurence a prohlubující se polarizace musí Evropa investovat do dovedností, kreativity a odolnosti svých občanů. 

Evropa nyní stojí před zásadní volbou. Můžeme dovolit, aby umělá inteligence formovala naše společnosti podle komerčních pobídek, nebo můžeme zajistit, aby sloužila lidské kreativitě, demokratické odolnosti a kulturní rozmanitosti. 

O budoucnosti nerozhodnou pouze algoritmy. Rozhodnou o ní hodnoty, které do nich vložíme, a občané, kterým prostřednictvím vzdělávání dáme sílu. Pokud to zvládneme správně, umělá inteligence naši lidskost neoslabí. Pomůže nám ji vyjádřit plněji než kdykoli předtím.