Migrační politika EU není dostatečná

30.01.2023

Migrační politika EU není dostatečná

Důležité upozornění

Tento dokument byl přeložen automaticky.


Zobrazit původní verzi
loď s migranty na palubě

Zvláštní summit o migraci by měl odblokovat zásadní reformy s ohledem na masivní příliv migrantů

Evropa se v současné době jako ve snu řítí do další migrační krize. Jen v loňském roce dorazilo do Evropy nejméně 330 000 nelegálních migrantů – to je o více než 60 procent více než v roce 2021 a více než kdykoli od let 2015 a 2016. Tato čísla jsou nepřijatelná a ukazují, že stávající evropská migrační politika selhala. Nedávný průzkum Eurobarometru ukázal, že 70 % Evropanů se obává dopadu migrace na jejich životy. Zvláštní summit o migraci je klíčovou příležitostí k oživení nefunkční migrační agendy.

Zaměřujeme se na dva ústřední pilíře: Zaprvé potřebujeme silnou ochranu našich vnějších hranic. Potřebujeme plně funkční a posílenou pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). O tom, kdo přijde do Evropy a kdo ne, rozhoduje stát, nikoli mafie. Pokud chceme zachovat volný pohyb uvnitř EU, musí lidé vědět, že vnější hranice jsou chráněny.

Podle našeho názoru to také znamená stavět ploty všude tam, kde to bude nutné. Když diktátor Lukašenko začal v rámci ruské hybridní války využívat migranty k útokům na Evropu, Evropská komise odmítla financovat tyto akce z prostředků EU. Je to prostě realita ochrany hranic: pokud chceme kontrolovat, kdo do EU vstupuje, potřebujeme k tomu infrastrukturu. Odmítat na to evropské prostředky je chyba.

Zároveň se musíme konečně dokázat vypořádat s navracováním osob, které nemají právo na pobyt. Více než polovina příchozích lidí v Evropě nikdy nezíská formální azylový status, a to platí zejména pro ty, kteří cestují přes jižní trasy. Jejich jedinou možností je nelegální pobyt. To je nelidské a nepřijatelné. Evropská komise v této oblasti v posledních letech neudělala žádný pokrok. To prostě nestačí.

Stejně tak není dostačující situace kolem pátracích a záchranných operací. Není udržitelné, abychom hlídkování na jižní námořní hranici nechávali na nevládních organizacích. Zapojení občanské společnosti je vítáno, ale potřebujeme jasný soubor pravidel, stanovený EU. Proto voláme po kodexu chování pro nevládní organizace provádějící pátrací a záchranné mise.

Druhým pilířem, vedle rozhodnosti na hranicích, je evropská solidarita a pomoc těm, kteří potřebují ochranu. V případě uprchlíků z Ukrajiny Evropa dokázala, že je schopná a ochotná projevit obrovskou solidaritu. Miliony Evropanů velkoryse nabídly lidem z Ukrajiny pomoc v podobě jídla a přístřeší, peněz i generátorů. Pokud lidé vědí, že vnější hranice je střežena, jsou ochotni pomoci těm, kteří to potřebují.

Migrační krize je společnou evropskou výzvou, kterou musíme nést společně. Přijímací kapacity v severozápadní Evropě jsou přetížené a s příchodem jara dosáhne počet příchozích na jihu ještě vyšších úrovní. Vzhledem k hrozbě ze strany Ruska a Turecka, že využijí migranty jako zbraň k destabilizaci EU, je jasné, že už nikdo nemůže odvracet zrak.

Potřebujeme dlouhodobou strategii řešení problémů namísto neustálé spirály rozhořčení. Místo eskalace, jak to udělala Francie, když přijala jedinou loď s uprchlíky s 234 lidmi na palubě, bychom se měli soustředit na solidaritu a neztrácet ze zřetele celkový kontext. Pro srovnání: jen v loňském roce dorazilo do Itálie přes Středozemní moře více než 100 000 migrantů.

Německo a Francie slíbily Itálii, že v rámci dobrovolného mechanismu solidarity převezmou 7 000 migrantů. Splnily svůj slib? Vůbec ne! V rámci tohoto mechanismu bylo z Itálie do Německa a Francie přemístěno pouze 202 lidí. Potřebujeme od Paříže a Berlína víc než jen solidaritu na papíře.

A konečně musíme znovu zvážit, jak může Evropa lidem vůbec zabránit v tom, aby se vydávali na tuto nebezpečnou cestu. Velkou roli v tom hraje politika hospodářského rozvoje a mezinárodní obchod. Zůstává však prostý fakt, že lidé chtějí do Evropy přijít. Proto se domníváme, že by měla být oživena stará myšlenka registračních a přijímacích center mimo evropské území. Co nejvíce lidí by mělo vědět, jaké mají vyhlídky, než budou riskovat své životy.

Stojíme za základním právem na azyl, které je určujícím principem v našich vztazích se zbytkem světa. Jsme kontinentem svobody a solidarity. Zároveň se však rozsah a složitost migrace radikálně změnily. Evropa se na tuto novou realitu ještě musí přizpůsobit. Právě to je třeba učinit na mimořádném summitu ve dnech 9. a 10. února.

Pro editory

Poslanecký klub ELS je se 176 poslanci ze všech členských států největším politickým uskupením Evropského parlamentu

Další informace