Zastavte podmořskou sabotáž

V průběhu 15 měsíců způsobily lodě plující do Ruska nebo z Ruska při čtyřech různých příležitostech značné škody na několika podmořských energetických a datových spojích v Baltském moři, když přetáhly své těžké kotvy přes kabely a potrubí.

Jen ti nejnaivnější by to mohli označit za pouhé "nehody", bez ohledu na tvrzení. Kotvy a řetězy lodí váží přes deset tun a nepotopí se bez varování. Lodě New New Polar Bear, Yi Peng 3, Eagle S a Vezhen, které patří Číňanům, vykazovaly podezřelé pohyby, když dorazily do oblastí kolem kabelů.

Podmořská kabelová infrastruktura v Baltském moři hraje zásadní roli v oblasti přenosu energie i dat, je však pouze jednou částí rozsáhlé sítě. Husté podmořské energetické a telekomunikační sítě se rozprostírají také ve Středozemním moři, Severním moři, na pobřeží Španělska a Portugalska, v Lamanšském průlivu a na Kanárských ostrovech.

Finské úřady nenašly žádné přesvědčivé důkazy o úmyslné sabotáži, ale připouštějí, že zapojení Ruska nelze zcela vyloučit. Zda se jednalo o úmyslné poškození, či nikoliv, je vedlejší - jakékoli poškození kritické infrastruktury pod vodou (CUI) je třeba považovat za vážný útok na naši kolektivní bezpečnost.

Ruská rozvědka si dala pozor, aby po sobě nezanechala usvědčující důkazy, které by mohly být použity u soudu. Absence právních důkazů však automaticky neznamená, že poškození bylo náhodné. V hybridních operacích je klíčovou strategií vždy popírání.

Problém se neomezuje pouze na Baltské moře, ale jedná se o celosvětový problém. Rusko - a možná i další nepřátelští aktéři - mapují kritickou infrastrukturu po celém světě, přičemž k podobným případům dochází v Lamanšském průlivu, v Atlantiku podél transatlantických komunikačních kabelů a v mnoha dalších oblastech.

Podmořská kabelová infrastruktura v Baltském moři hraje zásadní roli v oblasti přenosu energie i dat, je však pouze jednou částí rozsáhlé sítě. Husté podmořské energetické a telekomunikační sítě se táhnou také Středozemním mořem, Severním mořem, pobřežím Španělska a Portugalska, Lamanšským průlivem a Kanárskými ostrovy. Tato spojení jsou nezbytná pro energetickou bezpečnost a globální telekomunikace.

Podmořské kabely přenášejí většinu mezinárodního datového provozu v hodnotě bilionů eur. Rostoucí geopolitické napětí a nárůst kybernetických hrozeb však vyvolávají obavy o bezpečnost této životně důležité infrastruktury. Zabránit sabotáži podmořských kabelů v Baltském moři vyžaduje mnohostranný přístup, který kombinuje technologická, strategická a kooperativní opatření.

Kromě probíhajících operací NATO v oblasti dohledu musí EU přijmout rozhodná opatření. První prioritou je řešení jedné z hlavních příčin: flotily, která se vyhýbá sankcím. Bez ohledu na vlajku, pod kterou plují, nejsou tato plavidla nezávislými provozovateli - jsou to ruští zmocněnci.

EU musí využít svou ekonomickou a diplomatickou moc, aby této ruské flotile de facto zabránila v činnosti a obcházení sankcí. Majitelé a provozovatelé těchto lodí musí být potrestáni. Kromě toho je třeba výrazně zpřísnit důsledky poškození kritické podmořské infrastruktury (KPI), aby sloužily jako účinný odstrašující prostředek. Tyto lodě musí být rovněž pohnány k odpovědnosti za porušování námořní bezpečnosti, neboť jejich špatný stav a zastaralé vybavení představují vážné riziko pro životní prostředí.

Podmořské kabely přenášejí většinu mezinárodního datového provozu v hodnotě bilionů eur. Rostoucí geopolitické napětí a nárůst kybernetických hrozeb však vyvolávají obavy o bezpečnost této životně důležité infrastruktury. Zabránit sabotáži podmořských kabelů v Baltském moři vyžaduje mnohostranný přístup kombinující technologická, strategická a kooperativní opatření.

Za druhé je nezbytné monitorovat lodě. Pokud můžeme požadovat povinné palubní kamery (CCTV) pro rybářské lodě, pak by se stejný standard měl vztahovat i na kapitánskou palubu komerčních nákladních lodí. Mezinárodní námořní organizace (IMO) již nařizuje automatické identifikační systémy (AIS); nyní by měla prosadit povinné kamerové systémy pro lodě operující v blízkosti kritické infrastruktury. Kromě toho musí být vypnutí systému AIS - což je stále častější praxe podezřelých plavidel - mnohem přísněji trestáno.

Rychlá a rozhodná opatření členských států, NATO a EU jsou klíčem k zabránění dalším sabotážím nebo těmto tzv. "nehodám". Zadržení lodi Eagle S finskými orgány je vynikajícím příkladem a mělo by být následováno. Práh pro zásah na ochranu naší CUI musí být co nejnižší.

V neposlední řadě hraje zásadní roli informovanost veřejnosti. Musíme si uvědomit, že jsme terčem útoků nepřátelských sil. Rusko, jeho spojenci a jeho zmocněnci musí čelit skutečným důsledkům, nikoli pouze odsouzení.