Budoucnost politiky soudržnosti

ÚVOD

Proč potřebujeme politiku soudržnosti nyní i v budoucnu?

Poslanecký klub ELS podporuje politiku soudržnosti jako strukturální politiku zaměřenou na podporu růstu a hospodářského rozvoje ve všech regionech EU v souladu s cíli strategie Evropa 2020 a jako klíčový nástroj EU pro investice do reálné ekonomiky. Tato politika snižující hospodářské, sociální a územní rozdíly je výrazem evropské solidarity. Je také politikou skutečných a společných vlastních evropských zájmů v oblasti zajištění pracovních míst a růstu v celé Evropě, přičemž žádný region není ponechán stranou.

V důsledku veřejných dluhů a finanční krize veřejné investice značně poklesly. Díky tomu se ESI fondy a jejich příslušné vnitrostátní spolufinancování staly hlavním nástrojem pro veřejné investice ve většině členských států, což má přímý dopad na životy občanů. Tyto fondy dlouhodobě přispívají k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Přidanou hodnotu si zachovají i po roce 2020. To zvyšuje význam úzkého propojení politiky soudržnosti a dosahování společných evropských cílů.

STÁVAJÍCÍ POLITIKA SOUDRŽNOSTI

Silné stránky: politický rámec zaměřený na výkon

Poslanecký klub ELS hrál hlavní roli při navrhování politiky soudržnosti na období 2014-2020. Je odhodlaným zastáncem tematického zaměření, jehož prostřednictvím jsou investice soustředěny na konkrétní cíle a priority, které odpovídají ukazatelům výkonnosti a cílům, jež byly pro tuto oblast konkrétně stanoveny pro zvýšení výkonnosti politiky soudržnosti.

Vítáme využívání společných ukazatelů výstupu, které poskytují informace, jež lze na úrovni EU pro všechny programy shrnout, čímž poskytují základ pro podávání zpráv o investicích. Trváme na tom, že je třeba zlepšit podávání zpráv, pokud jde o kvalitu údajů o těchto společných ukazatelích výstupu.

Poslanecký klub ELS zdůrazňuje, že výkonnostní rezerva zavedená ve stávajícím rámci by mohla zlepšit provádění operačních programů politiky soudržnosti. Načasování přidělování prostředků z této rezervy by však mělo být více projednáno.

PROBLEMATIKA

V důsledku dlouhých jednání a pozdní dohody o víceletém finančním rámci byl regulační rámec na období 2014-2020 přijat až na konci roku 2013. V důsledku toho nemohly být operační programy schváleny včas a velké množství prostředků na závazky muselo být převedeno z roku 2014 na rok 2015, aby nedošlo k jejich ztrátě.

Jsme znepokojeni pomalým začátkem provádění operačních programů politiky soudržnosti, což mělo v praxi dopad na zájem o tuto politiku. Domníváme se, že je nezbytné znát současný stav provádění. Požadujeme proto lepší a úplnější portál veřejně přístupných dat, který by měl být aktualizován v reálném čase.

Zpožděné provádění také zvyšuje riziko návratu k neudržitelně vysokému počtu nevyřízených záležitostí počínaje rokem 2017. Přijetí mnoha operačních programů postupem přenosu prostředků a převodu nepřidělených prostředků na závazky z roku 2014 do roku 2015 výrazně zvyšuje riziko zrušení závazků v roce 2018.

Poslanecký klub ELS je rovněž znepokojen pomalým určováním příslušných orgánů pro operační programy. To sice teoreticky nebrání zahájení provádění programů, ale jedná se o překážku v provádění průběžných plateb, které přispívají k nastartování investic.

NÁVRHY NALÉHAVÝCH OPATŘENÍ

Aniž se tím naruší dlouhodobé strategické plánování v oblasti politiky soudržnosti, vyzýváme Komisi, aby předložila příslušné legislativní návrhy pro druhou polovinu programového období.

• Poslanecký klub ELS podporuje stabilitu pravidel, která by měla být měněna pouze selektivně v případech, kdy je to skutečně zapotřebí.
• S cílem snížit administrativní zátěže pro příslušné orgány i příjemce a zvýšit dostupnost finančních prostředků musí být prozkoumány nové způsoby zjednodušování. A to:

• omezení administrativy, času i nákladů prostřednictvím snížení počtu žádostí a omezení hodnotících, schvalovacích a smluvních postupů;
• posilování e-soudržnosti;
• omezení a optimalizace kontroly, monitorování a podávání zpráv v členských státech, tj. větší digitalizace a standardizace postupů;
• snížení požadavků na údaje a informace pro příjemce v rámci postupu uplatňování a vykazování a omezení požadavků na uchování dokumentů ve spisu po ukončení projektu;
• co největší harmonizace pravidel týkajících se křížového financování;
• další vyjasnění pravidel finančního nástroje;
• objasnění, jak zkombinovat pravidla ESI fondů a pravidla státní podpory;
• zjednodušení finančních pravidel EU;
• poskytnutí jasného rozlišení mezi podvody a chybami.
• Flexibilita v postupech pro změny v operačních programech musí být navržena tak, aby se zvýšila schopnost reagovat na socio-ekonomický vývoj.
• Je třeba vyhnout se konfliktům mezi vnitrostátními finančními pravidly a finančními pravidly EU. V případě vzniku takového konfliktu by měla mít přednost finanční pravidla EU.
• Výše prostředků na platby schválená v rámci každoročního rozpočtového postupu musí splňovat potřeby vyplývající z minulých závazků, zejména ke konci období, kdy členské státy předloží více platebních žádostí. Komise by měla představit plán plateb do roku 2023, aby se zabránilo nahromadění neuhrazených platebních žádostí.
• Prostředky, které byly odňaty v důsledku úplného nebo částečného neprovedení činností, na něž byly vyčleněny, by měly být znovu k dispozici v rozpočtu EU a mobilizovány rozpočtovým orgánem v rámci každoročního rozpočtového postupu.
• Vyzýváme k flexibilitě v přidělování výkonnostní rezervy, která by měla být udělena přednostně programům, které dosáhly svých cílů a milníků.
• Správní kapacita musí být nepřetržitě zvyšována. V tomto smyslu musí být využívána funkční a flexibilní řešení elektronické veřejné správy.
• V duchu zmocňování vnitrostátních a regionálních orgánů musí mít Komise významnější roli při poskytování pomoci a poradenství správním orgánům členských států v dostatečném předstihu před zahájením realizace programů.
• Je třeba zvýšit důraz na školení personálu správních orgánů. Vedoucí pracovníci platebních agentur a regionálních platebních orgánů by měli být vyškoleni a schváleni zástupci Komise.
• Synergie s ostatními politikami a nástroji, včetně programu Horizont 2020, EFSI a dalšími finančními nástroji, by měla být posílena tak, aby se maximalizoval dopad investic. Přístup na základě „rovného zacházení“ ve vztahu k postupům, například v oblasti pravidel státní podpory, by se měl stát hlavní zásadou.
• Metodika inteligentní specializace by se měla stát vzorem pro provádění politiky soudržnosti.
• Viditelnost politiky soudržnosti musí být zvýšena. Aby byla zajištěna transparentnost a rozšiřování vědomosti o dosažených úspěších, musí být důkladně provedeny všechny právní předpisy pro informování a komunikaci.
• Soudržnost a soulad s evropským semestrem je třeba zlepšit posílením vazby mezi politikou soudržnosti a doporučeními pro jednotlivé země, a to takovým způsobem, aby výdaje v oblasti soudržnosti i nadále reagovaly na priority, jež doporučení stanovují. Kromě toho by politika soudržnosti měla nadále podporovat strukturální reformy a technickou pomoc.

POLITIKA SOUDRŽNOSTI PO ROCE 2020

Poslanecký klub ELS se rozhodně vyslovuje ve prospěch zachování silné, dobře vyvážené politiky soudržnosti po roce 2020.

Oblast působnosti

• Poslanecký klub ELS zdůrazňuje, že politika soudržnosti po roce 2020 by měla zůstat investiční politikou EU pro všechny členské státy a regiony EU. Budoucí politika soudržnosti by zároveň měla mít i nadále za jeden ze svých cílů snížení rozdílů mezi evropskými regiony a zamezení vzniku nových nerovností, jak je stanoveno v článku 174 Smlouvy (SFEU). Opakujeme, že mezi těmito dvěma vzájemně se doplňujícími cíli je nutno nalézt náležitou rovnováhu.
• Finanční nástroje by měly být vždy připraveny na míru a doplňovat fondy, s cílem maximalizovat praktické výstupy.
• Poslanecký klub ELS podporuje další využívání tematických cílů. Kromě cílů, které odrážejí aktuální politické priority EU, je třeba zavést ještě konkrétní územní cíl, např. posílit integrovaný rozvoj měst a venkova.
• Klasifikace regionů v budoucí politice soudržnosti by měla být zachována ve formě regionů NUTS II, aniž by byla vyloučena možnost použití klasifikace NUTS III pro některé vybrané priority.
• Současný systém kategorií regionů - méně rozvinutých, přechodových a více rozvinutých - by měl nadále pokračovat. Vytvoření kategorie „přechodových regionů“ prokázalo svůj význam. Tato kategorie by měla zůstat zachována. Požadujeme zároveň přesnější ukazatele pro měření výkonnosti.
• Podíl politiky soudržnosti v rámci celkového rozpočtu EU by měl být zachován i v budoucnu.

Sdílené řízení

• Poslanecký klub ELS podporuje reformovaný přístup sdíleného řízení ESI fondů v období po roce 2020 a vyzývá členské státy k větší flexibilitě s ohledem na změny operačních programů a rozdílné nakládání s operačními programy podle kritérií relevantních rizik.

Zjednodušení

• Za účelem snížení administrativní zátěže, zvýšení právní jistoty a plného využití potenciálu politiky soudržnosti jako politiky, která přináší konkrétní výsledky, vyzývá poslanecký klub ELS k:

• včasnému přijetí všech pravidel týkajících se správy a kontroly před začátkem nového finančního období;
• jasnému a právně závaznému zamítnutí jakékoli zpětné účinnosti nových pravidel, včetně používání pokynů Komise;
• zachování pravidel pro řízení a kontrolu po celá finanční období, neboť změny pravidel každých sedm let vyvolávají nejistotu, zpoždění a chyby;
• omezení pravidel EU, která by měla být velmi jasná a spolehlivá, na objem nezbytný pro dosažení cílů politiky soudržnosti. Úloha zákonodárce by měla být posílena a Komise by měla vydávat méně předpisů a pokynů.

Sestavování rozpočtu podle výkonnosti

• Poslanecký klub ELS se zasazuje o další pokrok v zaměřování politiky soudržnosti na výkon se zachováním tematického zaměření pracovních metod. S cílem zajistit nejvyšší přidanou hodnotu pro růst a zaměstnanost a pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost musí programy a projekty plnit politické priority a cíle s nejvyšším možným pákovým efektem.
• Při posuzování způsobilosti projektů by měly být upřednostněny ty projekty, jež zahrnují aspekty ekonomického rozvoje v kombinaci se sociálními a územními prvky.
• Společné výstupní ukazatele pro fondy musí zůstat zachovány, aby výsledky byly viditelné a snadno prokazatelné.
• Případný přebytek vyplývající z nedostatečného provádění rozpočtu EU nebo pokut by měl být zahrnut do rozpočtu EU jako dodatečné příjmy. Do rozpočtu EU by měly být zahrnuty i prostředky na zrušené závazky vyplývající z úplného nebo částečného neprovedení činností, na něž byly vyčleněny. Poslanecký klub ELS vyzývá Komisi, aby předložila v tomto ohledu vhodné legislativní návrhy.
• Politika soudržnosti by se měla rozšířit horizontálně. Inteligentní specializace by měly být hlavním mechanismem v procesu soudržnosti tím, že usnadní spolupráci mezi více a méně rozvinutými regiony, městskými a venkovskými oblastmi i integraci EU.
• Ve všech regionech musí být posílena doplňkovost mezi prováděním politiky soudržnosti a investicemi v rámci programu Horizont 2020. Cílem musí být podpořit takový přístup založený na inovacích, který povede k silnému inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění.
• Měli bychom vyhodnotit výsledky, včetně růstu HDP díky finančním prostředkům EU, a přijmout nezbytná opatření.

Provádění - flexibilita a disciplína

• Poslanecký klub ELS je zastáncem silné finanční správy. Při využívání fondů v rámci sdíleného řízení musí být zajištěna pružnost. Členské státy by však měly přijmout větší odpovědnost za to, jakým způsobem jsou finanční prostředky EU vynakládány. Úspěch sdíleného řízení nezávisí pouze na EU, ale i na úsilí členských států. Aby byla zajištěna politická odpovědnost vnitrostátních a regionálních orgánů za správu finančních prostředků EU, vyzýváme k využívání „národních prohlášení“.
• Je třeba jasně rozlišovat mezi chybami, nesrovnalostmi a úmyslnými podvody. Komise musí, při současném dodržování zásady proporcionality, ověřovat, zda jsou neoprávněně vyplacené částky získány zpět.
• Žádáme Komisi, aby zavedla systém podávání zpráv členských států o stavu dokončených projektů podporovaných z fondů ESI 5 let po ukončení projektu.

Finanční nástroje

• Finanční nástroje mohou poskytnout řešení některých problémů, ale nemohou se stát jedinou metodou provádění politiky soudržnosti, neboť některé projekty vyžadují financování pomocí grantů. Poslanecký klub ELS je pro dosažení vhodné rovnováhy mezi oběma způsoby financování. Finanční nástroje by měly být podporovány, mají-li přidanou hodnotu. Avšak, aby bylo možné zvolit nejefektivnější postupy uplatňování, které v nejvyšší míře naplňují priority a potřeby, je nezbytné zachovat rozmanitost nástrojů pro všechny regiony (bez ohledu na jejich kategorii).

Načasování nových návrhů Komise

• Přípravy nových předpisů pro politiku soudržnosti musí být dokončeny včas, aby se zabránilo zpoždění při zavádění nové politiky. Poslanecký klub ELS naléhavě vyzývá oba spoluzákonodárce a Komisi k přijetí příslušných předpisů do konce roku 2018.
• V souvislosti s dobou trvání VFR je třeba vzít v úvahu víceletý charakter politiky soudržnosti. Mělo by být proto buď zachováno stávající sedmileté programové období, nebo zavedeno programové období 5 + 5 s jasným přezkumem politiky v polovině období.

Další doporučení pro budoucí politiku soudržnosti

• V současné době se jako ukazatel pro přidělování finančních prostředků využívá HDP. Pro nové programové období je třeba prověřit možnost, jak vzít v úvahu více ukazatelů.
• K prioritám politiky soudržnosti musí také patřit zaměstnanost, sociální začlenění, řešení demografických výzev a podpora oběhového hospodářství. Opatření a prostředky pro boj s nezaměstnaností mladých lidí ve zranitelných oblastech jsou zapotřebí více než kdy jindy.
• Finanční prostředky na evropskou územní spolupráci jsou stanoveny pro období 2014-2020 na 2,8 procenta. Vzhledem k její přidané hodnotě musí být tato částka zvýšena.
• Musí být zachována zvláštní opatření pro nejvzdálenější regiony.
• Poslanecký klub ELS podporuje silný městský aspekt politiky soudržnosti. Mnoho evropských hospodářských, sociálních a environmentálních otázek mohou nejlépe řešit přímo evropská města. Budoucí politika soudržnosti by měla více přímo podporovat místní samosprávy pomocí zvýšené míry financování a nástrojů územního rozvoje vytvářených na míru.