V oblasti migrace je nutné začít jednat

Přístup k migraci, ať už jakýkoli, musí být holistický. Každý aspekt je nutno chápat jako součást celkové strategie, jejímž hlavním východiskem musí být zásada konkrétního projevu solidarity.

• V roce 2014 přicestovalo do EU více než 276 000 nelegálních migrantů, což představuje ve srovnání s předchozím rokem 155% nárůst. Při pokusu o přeplutí Středozemního moře přišlo v loňském roce o život 3 200 osob, od začátku tohoto roku pak více než 1 500 osob, a z toho 700 jich zemřelo při jediné nešťastné události, k níž došlo u libyjského pobřeží.
• V roce 2014 se počet žadatelů o azyl v EU zvýšil na téměř 650 000 osob; ve srovnání s rokem 2013 se jedná o 40% nárůst.
• Počet žadatelů o azyl ze Sýrie v roce 2014 vzrostl v rámci 28 členských států EU na 124 000 osob, což odpovídá téměř 20% celkového počtu osob ze všech zemí mimo EU. Opomenout nelze ani vlnu z východu (z Ukrajiny).
• Pět členských států (Švédsko, Německo, Francie, Itálie a Maďarsko) zajišťuje ubytování a zpracování žádostí 70 % všech žadatelů o azyl, zatímco členské státy, které leží u vnějších hranic EU (Itálie, Malta, Řecko a Bulharsko), čelí neúměrnému náporu žadatelů o azyl a migrantů.
• V roce 2013 bylo členskými státy EU vydáno 425 875 rozhodnutí o navrácení, avšak skutečně navráceno bylo 166 975 osob, tzn. méně než 40 %.

Řešení krize azylového systému

• Do července 2015 musejí členské státy do svého vnitrostátního práva zavést nový azylový balíček v celém jeho rozsahu a začít jej důsledně uplatňovat.
• Spravedlivější rozdělení a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy se musí stát víc než pouhým sloganem: poslanecký klub ELS vyzývá Evropskou komisi k úpravě stávajícího systému, v jehož rámci by měl být zaveden závazný mechanismus rozdělování žadatelů o azyl, který by se používal v situaci, kdy jejich počet v některém členském státě překročí určitou prahovou hodnotu. Zavedení tohoto mechanismu by se mělo opírat o kritéria, jako je rozloha a počet obyvatel země, její hospodářská situace a počet migrantů v daném členském státě.
• Jako doplňkové opatření musí být vypracována nová podoba systému přerozdělování uprchlíků v rámci EU.
• Politiky EU by měly jasně rozlišovat mezi oprávněnými žadateli o azyl a nelegálními migranty.
• Je třeba usilovat o uzavírání dohod se třetími zeměmi, které umožní zvládat a omezovat migrační toky ještě před příjezdem migrantů na hranice EU.
• Měl by být zaveden pojem „třetích zemí, které nejsou bezpečné“ (válečných oblastí) s cílem urychlit zpracovávání žádostí, které z těchto zemí přicházejí.
• Pojem „bezpečných třetích zemí“ (vesměs země západního Balkánu) by měl být dále upřesněn, aby bylo možné urychlit řízení a usnadnit navracení v případě neopodstatněných žádostí.
• Zvážena by měla být zásada udělování „humanitárních víz“, a to zejména v případě nezletilých osob bez doprovodu.
• Ve třetích zemích by měla být zřizována informační střediska, která by byla financována ve spolupráci s dotčenou vládou a Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
• Měli bychom napomoci schopnosti členských států zlepšovat své přijímací podmínky za využití prostředků z rozpočtu EU, a to jak po stránce kvality, tak po stránce kvantity.
• V případě navracení zamítnutých žadatelů podporujeme uplatňování přísných opatření, jež umožní docílit spravedlivých a rychlých postupů, které povedou buď k účinné integraci, nebo k okamžitému navrácení.
• Zvážena by měla být možnost vstupního přezkoumávání žádostí o azyl, které by se provádělo mimo EU.
• Měli bychom zavést určitý způsob vyhodnocování situace, které by členským státům umožňovalo včasnou přípravu a plánování pro nepředvídané situace a které by prováděl Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), jemuž musí být poskytnuty dodatečné lidské a finanční zdroje.
• V rámci Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) by měla být za využití IT zřízena platforma, která bude usnadňovat sdílení osvědčených postupů a informací a posilovat jeho koordinační kapacity, aby mohl podporovat činnost členských států v oblasti přesidlování, přerozdělování, informací a možností v oblasti odborné přípravy.

Zvážení možnosti legální migrace za účelem snížení přitažlivosti migrace nelegální

• Legální migrace by se měla zakládat na tom, jaká je v členských státech na trhu práce poptávka po pracovnících s nízkou i vysokou kvalifikací, a na schopnosti členských států migranty integrovat, přičemž je nutno brát v úvahu demografické výzvy a hospodářskou krizi v našich zemích.
• Mělo by se jasně rozlišovat mezi nástroji pro legální migraci sloužící humanitárním účelům a nástroji pro legální migraci sloužící potřebám trhu práce v jednotlivých členských státech.
• Pokud jde o legální migraci sloužící humanitárním účelům: poslanecký klub ELS požaduje na úrovni EU integrovanější přístup a vyzývá za tímto účelem všech 28 členských států k lepšímu využívání programů přesidlování a dočasné ochrany (humanitární víza).
• Pokud jde o legální migraci sloužící potřebám trhu práce: poslanecký klub ELS žádá: plnou implementaci stávajících právních předpisů EU v této oblasti, jako je směrnice o jednotném povolení a sezónních pracovnících a převádění v rámci společností; urychlené dokončení směrnice o studentech a výzkumných pracovnících; a přezkum směrnice o modré kartě.
• Členské státy musejí zajistit, aby přijímání nových migrantů šlo ruku v ruce s důslednou integrační politikou (povinné jazykové kursy, poučení o hodnotách EU, sociální začlenění atd.).
• Využívání prostředků EU určených na integrační politiky musí být lépe koordinováno.

Nulová tolerance vůči obchodníkům s lidmi, překupníkům a převaděčům; posílení ostrahy vnějších hranic

• Obchodování s lidmi je moderní formou otroctví. Nadnárodní zločinecké sítě musí být rozkryty a zničeny tam, kde fungují. Členské státy a příslušné agentury musí uplatňovat strategii nulové tolerance.
• Z migrace se nesmí stát výnosný obchod pro obchodníky a překupníky, kteří využívají nových cest do EU a nových způsobů vykořisťování migrantů (lodě duchů). EU a její členské státy musejí zabránit zločineckým a teroristickým organizacím, aby své výnosy využily k rozšíření kriminálních aktivit a struktur.
• Poslanecký klub ELS žádá, aby u libyjského pobřeží proběhla vojenská námořní operace EU a OSN, která zastaví obchodování s lidmi, zničí překupnické sítě a zahájí systematické zajišťování a ničení všech plavidel využívaných překupníky.
• Agenturám EUROPOL, Frontex a EUROSUR, které působí v první linii evropské akce na poli migrace, musejí všechny členské státy poskytovat odpovídající zdroje (personální a technické), aby mohly plnit své úkoly, a rovněž zajistit právní prostředky, které umožní výměnu cenných údajů.
• Je třeba odhalovat a účinným způsobem potírat podvodné zneužívání totožnosti a dokladů a obchodování s lidmi.
• Je třeba rozšířit možnosti členských států a agentury EUROPOL v oblasti spolupráce s bezpečnostními složkami ze třetích zemí, a to i formou společných operací zaměřených na likvidaci sítí obchodníků s lidmi a organizovaného zločinu.
• Je třeba rozšířit pravomoci ostrahy vnějších hranic: je-li prováděním určité operace pověřena agentura Frontex, velení by měla mít agentura Frontex, a nikoli členský stát, který si tuto operaci vyžádal.
• Musí být posílena spolupráce s Tureckem, Mali a Nigerem (v rámci probíhajících operací SZBP) a v boji proti nelegální migraci, organizovanému zločinu a obchodování s lidmi musí hrát prvořadou roli.
• Zvláštní pozornost je třeba věnovat nezletilým osobám bez doprovodu, které se staly oběťmi zločinu obchodování s lidmi.

Jak se vypořádat s přílivem nelegálních migrantů

• Okamžitou a prioritní reakcí EU a členských států musí být vyhrazení rozsáhlejších prostředků na pátrací a záchranné kapacity a na posílení misí zaměřených na zachraňování lidských životů.
• Má-li se definitivně zabránit tomu, aby se lidé vydávali na moře v nebezpečných a sebevražedných plavidlech, je zapotřebí účinným způsobem řešit ve spolupráci s třetími zeměmi ty problémy, které jsou příčinami migrace, a nikoli se pouze potýkat s následky.
• Zásadní význam mají dohody, které umožní lepší zacílení rozvojové pomoci, a to i do oblasti politiky týkající se ostrahy hranic a do kapacit donucovacích orgánů.
• Je nutno rozvíjet přijímací a ochranné kapacity tranzitních zemí (v rámci EU i třetích zemí).
• Je nutno uplatňovat striktní podmínky vázající finanční pomoc ze strany EU na rozvojové a politické cíle (řádná správa věcí veřejných).
• Třetí země, které jsou zeměmi tranzitu a původu, musíme podporovat v tom, aby předcházely odjezdu migrantů.
• Je nutno zpřísnit opatření pro navracení nelegálních migrantů, která by měla být prováděna i v rámci programu EU pro společné navracení migrantů koordinované agenturou Frontex.
• Musíme zajistit, aby přijaté činnosti a opatření neměly stimulační efekt.
• Musíme posílit bezpečnost a ostrahu našich vnějších hranic, a to i za pomoci nových technologií, zajistit lepší fungování a koordinaci již existujících systémů IT, jako jsou VIS a VIS II, využívat nástroje budoucnosti, které jsou definovány v tzv. balíčku pro inteligentní hranice, a co nejšířeji uplatňovat nový schengenský hodnoticí mechanismus. Všechny členské státy musejí v plné míře využívat a aktualizovat stávající databáze.
• Členské státy musejí plnit svůj závazek týkající se shromažďování otisků prstů od všech nově příchozích osob (Eurodac).
• Mělo by dojít ke zvýšení příspěvků do rozpočtu agentury Frontex, k posílení jejích společných operací a k zahájení činnosti evropské pohraniční stráže, jak je definována v novém nařízení o agentuře Frontex.
• Musíme podporovat diplomatické úsilí i snahy OSN zaměřené na stabilizaci sousedních oblastí konfliktů (Libye, Sýrie, Ukrajina aj.), kde války nebo nefungující státy vytvářejí podmínky pro všechny druhy nelegálního obchodování. Rychlé šíření Islámského státu a další vyostřování rusko-ukrajinského vojenského konfliktu se ve výsledku projeví v podobě mohutného přílivu migrantů a přesunů vysídlených obyvatel.

Nový rámec pro strategii spolupráce s třetími zeměmi

• Vnější vztahy, rozvojová politika a humanitární pomoc mohou mít úspěch jen tehdy, budou-li vzájemně provázány a koordinovány s vnitřními politikami a vnitřní bezpečností.
• Je třeba prověřit účelnost stávajících nástrojů (partnerství v oblasti mobility, dohody o navracení a zpětném přebírání osob a sítě pro regionální spolupráci).
• Je nutné zajistit lepší fungování systémů humanitární pomoci a podpory, tak aby zemím, které leží v blízkosti válečných oblastí (v případě syrského konfliktu je to například Jordánsko, Tunisko a Libanon), pomáhaly nést část zátěže. Je nutno posílit programy přesidlování.
• Musíme napomáhat rozvoji udržitelných států, schopných zajistit takové životní podmínky, které lidem dovolí zůstat v zemích jejich původu.
• Je třeba najít řešení problému, který představují miliony uprchlíků na Blízkém východě a na africké pevnině, zvláště pak v její subsaharské oblasti. EU musí vytvořit více programů, které posílí regionální přesuny a podpoří sítě pro regionální rozvoj a spolupráci. Podtrhujeme v tomto ohledu důležitost stávajících operací prováděných v rámci SZBP v Mali a Nigeru.
• Vzhledem k dopadům vývoje Islámského státu na masový příliv migrantů a/nebo žadatelů o azyl by se v oblasti spravedlnosti a diplomacie týkající se vnitřních věcí mělo ve větší míře prosazovat a integrovat hledisko bezpečnosti a boje proti terorismu.