Dohoda s Tureckem se ukázala jako řešení balkánské cesty

Evropský parlament diskutoval březnovou dohodu s Tureckem o navracení nelegálních migrantů a přijal usnesení ke zprávě o Turecku za rok 2015, kterou vydává každoročně Evropská komise v rámci hodnocení přístupového procesu s Tureckem.

V přijatém usnesení ke zprávě Evropské komise o pokroku přístupových rozhovorů s Tureckem Evropský parlament vyjadřuje znepokojení nad zpomalením reforem v Turecku a vyzývá k plnému zavedení právního státu a dodržování svobody slova a tisku. Turecku by neměly být dělány ústupky ani v otázce uvolnění vízového režimu, ke kterému by mělo být dle usnesení přistoupeno až po doložení jasných výsledků ze strany Turecka především v oblasti justiční a policejní spolupráce.

„Vysoce si cením Turecka jako našeho spojence v NATO. Cením si tureckých iniciativ při řešení otázky uprchlíků. Právě kvůli této spolupráci protestuji proti násilí, kterého se Turecko dopouští vůči Kurdům. Spirálu vzájemné nenávisti rozvíjí i Strana kurdských pracujících (PKK), jejíž teror odmítám. Často je ale kurdský teror reakcí na teror tureckých ozbrojených sil. S porozuměním však i kvituji, že se národností politika Turecka v posledních desetiletích mění k lepšímu", uvedl Jaromír Štětina (TOP 09/STAN), místopředseda parlamentního podvýboru pro obranu a bezpečnost.

Během diskuse europoslanců s předsedou Evropské komise a předsedou Evropské rady poslanci uvítali nalezení společného řešení migrační krize a odblokování tzv. balkánské cesty. Manfred Weber, předseda evropských lidovců uvítal, že díky této dohodě se opět nastolujeme právo a řád v řešení migračních toků. Byla tak ukončena politika volného pouštění osob do Evropy.

Na základě dohody lídrů EU s tureckým premiérem Ahmetem Davutoğluem z března jsou do Turecka vraceni všichni uprchlíci, kteří se přes Egejské moře dostanou na řecké ostrovy. EU na oplátku přijme za každého navráceného nelegálně přicházejícího Syřana jednoho syrského občana z tureckých uprchlických táborů. Součástí dohody je i závazek EU pokročit v pracích na uvolňování vízového režimu s Tureckem. Tento krok byl odmítnut v březnovém usnesení české Poslanecké sněmovny.

Parlament rovněž vítá posílení politického dialogu mezi EU a Tureckem v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky v uplynulém roce. V otázce sjednocení Kypru chválí Evropský parlament výrazný pokrok, jehož bylo dosaženo v rozhovorech vedených pod záštitou OSN. Součástí usnesení je však i obecná formulace k možnému zavedení turečtiny jako jednoho z úředních jazyků EU na návrh prezidenta Kypru Nicose Anastasiadese. „Tento bod je podmíněn úspěšným dokončením rozhovorů o sjednocení Kypru. Je velmi předčasné hovořit na žádost kyperských Turků s předstihem o turečtině jako jazyku v EU. Proto si nemyslím, že jde o téma dne,“ řekl Jaromír Štětina.