EP dnes podpořil zprávu upravující regulaci indexů - benchmarků, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách.

Manipulace s referenčními úrokovými sazbami LIBOR, referenčními směnnými kurzy a manipulace s dalšími indexy, stály v pozadí skandálů, v důsledku nichž došlo k poklesu důvěry investorů ve finanční trhy. Evropský parlament dnes odsouhlasil text nařízení, které by mělo takovýmto skandálům předejít. Zpravodajem nařízení je ve frakci ELS Luděk Niedermayer (TOP 09/STAN).

V reakci na manipulaci s hodnotou indexů Evropská komise potrestala řadu bank kvůli dohodám, které mezi roky 2005-2010 ovlivňovaly referenční úrokovou sazbu pro euro a japonský jen. V prosinci 2013 Evropská komise udělila osmi z nich pokutu v celkové výši 47 miliard Kč. Objem kontraktů, které jsou vázány na finanční indexy, se měří na stovky miliard eur.

Evropská unie, stejně tak jako ostatní rozvinuté země, na tento vývoj reagovala posílením regulace, dohledu a zavedením tvrdých sankcí. Evropským parlamentem podpořené nařízení, jež směřuje na ty, kteří indexy sestavují a zveřejňují (administrátory), je posledním z těchto kroků.

„Zvýšení kvality indexů, které jsou využívány v řadě finančních kontraktů firmami i individuálními investory, je nutnost, na kterou poukázaly skandály z minulých let. Hlavní výzva při vzniku této legislativy bylo najít pravidla respektující existenci jak indexů popisující trhy s obraty ve stovkách miliard eur, tak i indexů ukazující vývoj malých, často lokálních trhů. Za Evropský parlament jsme vyžadovali jasnou proporcionalitu v regulaci, odrážející odlišnosti různých typů indexů a také nastavení regulace, umožňující uživatelům indexů v EU používat i kvalitní indexy pocházející ze zemí mimo EU. Většina dohledu se odehrává na národní úrovni, ale důležitá role je v návrhu svěřena i ‚evropskému dohledu‘ v podání Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy - ESMA,“ říká Luděk Niedermayer.

„Věřím, že na konci může být fungující a přitom nikoliv zbytečně nákladná regulace, která obnoví důvěru ve finanční trhy. Na dostupné referenční hodnoty z EU a mimo ni totiž každý den spoléhá mnoho podniků, domácností, investorů a finančních institucí, které je využívají k tomu, aby mohli účinně podnikat, obchodovat, investovat, zajišťovat rizika či poskytnout nebo získat úvěr“, dodává závěrem Luděk Niedermayer.

Finanční indexy, mezi něž patří úrokové indexy, indexy popisující vývoj akciových indexů či ceny komodit, se užívají v širokém spektru finančních nástrojů. Nejde jen o úvěry či investiční nástroje, jako jsou depozita či investiční fondy. Ještě větší použití mají u derivátů, tedy instrumentů odvozených od vývoje ceny finančního či jiného aktiva. Velkou roli hrají při snižování a řízení rizika.  

Referenční úrokové sazby, například LIBOR, se denně vypočítávají pro jednotlivé měny na základě úrokových sazeb stanovených významnými bankami. Jedná se tak vlastně o cenu, za niž si banky navzájem jsou ochotny půjčit na mezibankovním trhu v dané měně. Klíčovou roli při jejich stanovení hrají jak banky, údaje poskytující, tak administrátor, který index počítá a stanoví pro něj pravidla. Zatímco sankce za manipulaci při poskytování údajů řešili předchozí regulace, stanovení pravidel a povinností pro administrátory a zvýšení transparence indexů je obsahem schválené regulace.