Zvolit zemi
Zvolte vaši zemi a sledujte zprávy od vašich místních europoslanců:
Níže uvedené země nepublikují obsah ve vašem jazyce.
Zvolený jazyk: Čeština
Co hledáte?
22.06.2020
Poziční dokument skupiny EPP k procesu začleňování Romů v EU
Romové žijí v Evropě již téměř tisíc let. Tyto komunity přispěly k bohaté struktuře našeho života a ovlivnily evropskou identitu a kulturu. Tvoří největší evropskou menšinu. Z odhadovaného počtu 10-12 milionů Romů a Sintů žijících v Evropě jich přibližně 6 milionů žije v EU a má občanství EU.
Značný počet Romů je dobře integrován do naší společnosti. Pracují, vychovávají děti, platí účty a daně a přispívají k blahobytu společností, jejichž jsou součástí. Jsou však i tací, kteří se narodili do extrémní generační chudoby. Žijí v nejistých životních podmínkách bez přístupu k pitné vodě a základní infrastruktuře. Mnozí z nich nemají řádné doklady totožnosti. Těžko hledají stabilní zaměstnání, protože neodpovídají mnoha pracovním požadavkům a mají omezené možnosti rozvíjet své dovednosti a kompetence. Nadále se potýkají s nerovností, rozsáhlou diskriminací a rostoucím vyloučením oproti svým neromským spoluobčanům v klíčových oblastech každodenního života, jako je přístup ke kvalitnímu vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení. Tato situace nejenže brání jejich posílení, ale také negativně ovlivňuje soudržnost Evropské unie.
V předchozích letech tyto závěry opakovaně zazněly v mnoha zprávách různých zúčastněných stran, mimo jiné v usneseních Evropského parlamentu a také ve výročních sděleních Evropské komise o pokroku dosaženém členskými státy při prosazování integrace Romů na základě důkazů Agentury EU pro základní práva (FRA).
Navzdory úsilí, které bylo v EU v předchozích letech vynaloženo na zlepšení situace milionů Romů, žije podle vybraných zjištění z průzkumu agentury FRA EU-MIDIS II přibližně 80 % Romů, kteří se zúčastnili průzkumu, pod hranicí ohrožení chudobou; každý třetí Rom žije v obydlí bez vody z vodovodu; každé třetí romské dítě žije v domácnosti, kde někdo šel v předchozím měsíci alespoň jednou spát hladový; a 50 % Romů ve věku od šesti do čtyřiadvaceti let nenavštěvuje školu. V době, kdy EU vytvořila nebývalé bohatství, vysokou sociální úroveň a velké příležitosti pro své občany, jsou tyto skutečnosti šokující a nepřijatelné.
Zatímco se EU ujímá celosvětového vedení při řešení hlavních výzev naší doby, jako je změna klimatu a digitální agenda, neměla by zapomínat na přetrvávající nejistou situaci Romů. Je za tím nejen morální a politický, ale také ekonomický imperativ. EU musí zajistit, aby všichni občané EU měli rovné příležitosti.
EU a členské státy, každý v rámci svých pravomocí, sdílejí odpovědnost za začleňování Romů. Opatření pro skutečnou změnu ve prospěch Romů však zůstávají v rukou členských států. Od roku 2011 se úsilí členských států řídí a monitoruje podle "Rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020", který je mimo jiné součástí širší agendy EU a evropského semestru. Přestože byla zavedena celá řada politických, právních a finančních nástrojů na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni, bylo dosaženo pouze omezeného pokroku.
Je třeba ocenit institucionální změny a opatření věnovaná Romům na úrovni EU i členských států, která se ukázala jako užitečná. Bohužel se však po téměř desetileté prováděcí fázi výše uvedeného rámce EU v každodenní realitě zranitelných Romů změnilo jen málo.
Je zřejmé, že bez větší angažovanosti EU a členských států se sociální rozdělení v našich společnostech bude dále prohlubovat, regionální rozdíly se budou prohlubovat a propast mezi Romy a neromy se bude nadále zvětšovat.
Přijetí "Iniciativy EU pro rovnost a začleňování Romů do roku 2030" Evropskou komisí, které se předpokládá do konce tohoto roku, vytváří jedinečnou příležitost k tomu, aby byl dán nový impuls k posílení probíhajícího procesu začleňování Romů v EU, který se uskutečňuje v rámci "Rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020".
V posledních několika letech bylo zjištěno mnoho problémů. V důsledku toho byly navrženy politiky a zavedeny politické, finanční a právní nástroje. Jejich účinné a na výsledky zaměřené provádění, které se opírá o silné politické vedení a trvalé odhodlání na všech úrovních (EU, vnitrostátní regionální a místní), však probíhá pomalu. Absence těchto klíčových prvků vlastně vedla k neúspěchu dosud realizovaného procesu.
Je zřejmé, že situace je v řadě členských států EU důvodem k obavám. Ve všech členských státech EU by se mělo urychlit vnitrostátní úsilí o začleňování Romů. Ještě větší důraz by měl být kladen na ty členské státy, kde neúčinný proces začleňování Romů představuje makroekonomické problémy, prohlubuje regionální rozdíly, a tím brání sociální soudržnosti EU. To se týká zejména členských států EU s početnou romskou populací. Podpora EU těmto zemím by měla odpovídat těmto výzvám. V těchto zemích by měla být věnována větší pozornost účinnosti politik a opatření.
V souvislosti s tím by mělo hrát zásadní roli zavedení důkladných a důkladných systémů monitorování a hodnocení.
Pozitivní, udržitelné a trvalé změny by mělo být možné dosáhnout prostřednictvím hlavních reforem, zatímco cílená opatření by je měla doplňovat. Jak vyplývá ze zkušeností, omezování procesu začleňování Romů na projekty zaměřené na začleňování Romů/projekty věnované začleňování Romů přináší omezené výsledky, zejména pokud neexistuje kontinuita takových projektů. Často jsou nákladné, neefektivní, vyvolávají mnohá očekávání a po skončení přinášejí velkou frustraci, protože chybí kontinuita.
Naléhavě by měly být upřednostněny větší investice do základní infrastruktury s cílem zlepšit přístup zranitelných Romů k pitné vodě a hygienickým službám. Vypuknutí epidemie COVID-19 odhalilo selhání některých členských států EU při řešení této situace, ačkoli na tento účel byla poskytnuta značná částka z fondů EU.
Pandemie COVID-19 by měla sloužit jako varovný signál pro mnoho evropských států, zejména pro ty, které mají početnou romskou populaci bez přístupu k základním službám. Je zřejmé, že pro romské komunity žijící v přelidněných obytných oblastech nebo v přístřešcích bez přístupu k vodovodní vodě a základním hygienickým službám je téměř nemožné dodržovat pravidla sociálního odstupu nebo dodržovat přísná hygienická opatření, aby se zabránilo šíření koronaviru nebo jiných virů. Romové jsou z výše uvedených důvodů vystaveni vyšším zdravotním rizikům než ostatní obyvatelstvo. Zároveň by nemělo být tolerováno obviňování Romů z ohrožení veřejného zdraví šířením koronaviru, jehož jsme svědky v některých zemích. Viry nerozlišují mezi rasou nebo etnickou příslušností.
V těchto zemích musí EU naléhavě usilovat o dosažení lepších výsledků budoucího úsilí o integraci Romů. V programovém období 2014-2020 vyčlenila EU na podporu integrace Romů 1,5 miliardy eur. V rámci ESI fondů byla zavedena předběžná podmínka ve smyslu povinnosti zavést vnitrostátní strategický rámec politiky začleňování Romů, identifikovat příslušné znevýhodněné mikroregiony nebo segregované čtvrti a provádět opatření zaměřená na překlenutí rozdílů v integraci. V několika situacích však nedostatek politické vůle a odhodlání, problémy s absorpční kapacitou, nezájem místních orgánů, roztříštěnost projektů/programů určených pro Romy, nedostatek komplexního a holistického přístupu, absence účinné koordinace správy a pokračující diskriminace jsou jen některé z důvodů, které v několika členských státech způsobují jejich neefektivní využívání a nedostatečné čerpání. Tyto problémy je třeba v příštím programovém období náležitě zohlednit. Nedostatečný dohled a odpovědnost rovněž otevírají prostor pro zneužívání finančních prostředků a korupci. Opomíjení těchto problémů přispěje k nárůstu protiromských postojů, populismu a extremismu v našich společnostech.
Jak poznamenala Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA), přetrvávající jevy, jako je rozšířená diskriminace a anticiganismus, se ukázaly být překážkou úsilí o zlepšení životních šancí a životní úrovně Romů. Účinná opatření k potírání protiromské rétoriky a nenávistných projevů, která se zabývají rasistickými, stereotypními nebo jinak stigmatizujícími výrazy nebo chováním, jež by mohly představovat podněcování k diskriminaci Romů, by měla být důsledně postihována. Za tímto účelem je nezbytné, aby členské státy prosazovaly stávající antidiskriminační právní předpisy.
Prosazování antidiskriminačních právních předpisů však nestačí. Mělo by být doprovázeno dobrými komunikačními a osvětovými aktivitami, senzibilizačními opatřeními zaměřenými na většinovou populaci, aby lépe pochopila přínosy začleňování Romů pro společnost jako celek i složitost tohoto procesu. Zásadní roli v tomto ohledu hrají média, včetně sociálních médií.
Začleňování Romů je obousměrný proces, který vyžaduje změnu myšlení jak ze strany Romů, tak ze strany neromů. Začlenění by mělo být řešeno také prostřednictvím podpory vzorů, jakož i vzdělávacích programů a výukových materiálů, které prohloubí znalosti o Romech a jejich historii a kultuře. To je zvláště důležité pro vzájemné mírové soužití v etnicky smíšených komunitách a regionech.
Sociální vyloučení a hluboká chudoba, s nimiž se zranitelné romské komunity potýkají, jsou často příčinou nezákonného chování. V některých členských státech se Romové stávají obětí organizovaného nuceného žebrání. V mnoha případech se jedná o děti, jejichž blahobyt a budoucnost jsou v důsledku toho poškozeny. Tento negativní jev je třeba řešit systematicky a koordinovaně. V opačném případě by mohl vyvolat frustraci a obavy mezi občany členských států. Kromě toho hrozí, že to ještě více posílí protiromské postoje. Proto je zapotřebí systematický přístup k zajištění udržitelných dlouhodobých řešení tohoto sociálního jevu.
Větší pozornost si zaslouží také diskriminace, které čelí romské ženy a dívky nejen mimo romské komunity, ale i uvnitř nich, včetně domácího násilí nebo předčasných těhotenství atd. Jedná se o komplexní problémy, které by měly být řešeny v rámci hlavních politik i cílených intervencí, v nichž je klíčové budování důvěry. Za tímto účelem by měli být policisté, sociální pracovníci a zdravotníci vyškoleni v tom, jak citlivě přistupovat k romským ženám a dívkám a budovat důvěru v rámci komunity. Členské státy by měly zajistit, aby se s oběťmi zacházelo nediskriminačním způsobem.
Začarovaný kruh marginalizace a chudoby Romů lze přerušit pouze prostřednictvím komplexních, odhodlaných a dobře financovaných dlouhodobých strategií hlavního vzdělávacího proudu, které se plně zabývají všemi hlavními faktory a podmínkami, jež definují nejistou situaci Romů. Ty zahrnují vzdělávací, ekonomické, sociální a kulturní aspekty, včetně rasismu a diskriminace. Tyto vzdělávací strategie by měly být založeny na širokém zapojení odborníků v oblasti vzdělávání, ústředních a místních orgánů státní správy, občanské společnosti, romských komunit a všech zainteresovaných občanů.
Cílem inkluzivních opatření v oblasti vzdělávání by mělo být co největší začlenění romských dětí a všech ostatních znevýhodněných skupin do vzdělávacího systému od raného dětství až po vyšší sekundární vzdělávání, což je podmínkou osobního rozvoje a kariéry.
Za tímto účelem je nezbytné zásadní zlepšení a inovace systémů vzdělávání a odborné přípravy v několika členských státech EU. Tyto systémy by měly být reformovány tak, aby romské děti měly stejné vzdělávací příležitosti jako jejich neromští vrstevníci.
To musí zahrnovat plné uznání skutečnosti, že romské děti nemají doma stejné možnosti vzdělávání jako jejich vrstevníci. Romské děti by proto měly mít k dispozici další aktivní opatření a podpůrné doučování, aby se vymanily ze sebeudržujícího se kruhu nízkého vzdělání a s ním spojeného předčasného ukončování školní docházky. Vlády by měly vyčlenit dostatečné finanční prostředky a odborné lidské zdroje, aby zajistily zavedení všech výše uvedených faktorů. Větší pozornost je třeba věnovat zapojení rodičů do podpory vzdělávání jejich dětí a poskytnout těmto rodičům potřebnou podporu.
Je nezbytné usnadnit výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a monitorovat situaci, aby bylo možné poskytovat pravidelné hodnocení Evropské komisi. Evropská unie by měla poskytnout platformu pro sdílení osvědčených postupů a doporučení Rady Evropy by rovněž mohla poskytnout referenční nástroje. Žádné romské dítě by nemělo být postihováno jen proto, že se narodilo v chudobě. Některé členské státy EU umisťují tyto děti do zvláštních škol pro mentálně postižené, i když žádné postižení nemají, nebo je segregují od jejich neromských vrstevníků v běžných školách či třídách. Jejich vzdělávání by mělo začít co nejdříve v zařízeních předškolního vzdělávání a péče, aby se zlepšila jejich účast a připravenost na budoucí vzdělávání. Mělo by pokračovat až do vyššího sekundárního vzdělávání. Žádné romské dítě by nemělo ukončit školní docházku bez kvalifikace potřebné k tomu, aby uspělo na trhu práce a v životě se mu dařilo. Prioritou by měla být také politika odborného vzdělávání a aktivní vzdělávání dospělých zaměřené na dospělé s nízkou kvalifikací. Za tímto účelem je třeba klást větší důraz na přechod mezi různými vzdělávacími cestami poskytováním odpovídajícího vzdělávacího a kariérního poradenství.
Zásadní význam má rovněž to, aby romští žáci byli vybaveni digitálními dovednostmi a kompetencemi, které jim umožní chopit se příležitostí a stát se hodnotnými občany utvářejícími budoucnost Evropy. To zahrnuje zajištění jejich přístupu k digitálnímu vzdělávání. Současná pandemie COVID-19 ještě více zdůraznila nerovnosti v Evropě; marginalizované romské děti neměly přístup k dálkovému nebo online vzdělávání, který měli jejich neromští vrstevníci. Za tímto účelem by se romské děti měly dostat do centra agendy fungování škol, v nichž by se měla věnovat větší pozornost jejich fyzické a emocionální pohodě.
Romové by neměli být vnímáni jako přítěž, ale jako příležitost, zejména v době demografických výzev. Stárnoucí Evropa se potýká s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, a proto část své pracovní síly dováží ze třetích zemí. Romská populace představuje významný a rostoucí podíl obyvatelstva a budoucí pracovní síly. Je zde obrovský potenciál, který dosud nebyl využit. Zemím s početnou romskou populací může ekonomické začlenění přinést výhody, které se odhadují na přibližně 500 milionů EUR ročně. Zvýšila by se ekonomická produktivita a v důsledku toho by se snížily vládní náklady na sociální pomoc, zatímco příjmy z daní z příjmu by se zvýšily. Romové by mohli být vnímáni různými způsoby jako budoucí pracovníci, podnikatelé, daňoví poplatníci, spotřebitelé, investoři atd.
Aby bylo dosaženo plného začlenění Romů, a to i na trhu práce, je třeba náležitě řešit strukturální diskriminaci, prostorovou segregaci a nedostatečné politické úsilí, které jsou klíčovými faktory bránícími pokroku směrem k sociální integraci a integraci Romů na trhu práce. Zejména v dnešní době, kdy Evropa směřuje k digitální éře, by Romové měli mít možnost využít nových příležitostí souvisejících s touto transformací. Zaměstnávání Romů by se nemělo omezovat na účast Romů v programech veřejných prací, jak jsme toho svědky v některých členských státech. Tyto programy nezlepšují relevantní dovednosti účastníků. Romové se tak nadále nemohou vymanit z pasti nezaměstnanosti nebo najít práci na otevřeném trhu práce. Velký počet Romů se tak stává součástí šedé ekonomiky, což je škodlivé pro ně i pro ekonomiku jako celek. Orgány členských států by měly proti těmto praktikám aktivně bojovat a měly by takovou práci přeměnit na legální pracovní smlouvy, čímž by na jedné straně chránily romské pracovníky a na druhé straně zajistily státu daňové příjmy.
Členské státy by měly zlepšit ekonomické postavení Romů. Toho lze dosáhnout prostřednictvím většího zapojení podniků, zejména na místní úrovni, včetně pobídek k zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných osob, ale také podporou romského podnikání, sociálních podniků a zvýšením počtu pracovních příležitostí se zaměřením na romskou mládež a ženy.
Být Evropanem dnes znamená mít příležitost uspět a mít právo na důstojný život, nejlépe v místě nebo regionu, odkud člověk pochází. Větší ekonomické začlenění Romů by zlepšilo sociální soudržnost a snížilo regionální rozdíly, a to nejen v rámci EU, ale také v zemích procesu rozšíření, neboť v nejméně rozvinutých regionech Evropy je vysoká koncentrace marginalizovaných romských komunit. Inteligentní využití nové generace fondů v rámci víceletého programového období 2021-2027 (fondy InvestEU a ESI) by sehrálo zásadní roli prostřednictvím odstranění chudoby, vyloučení z bydlení a deprivace, kterou Romové zažívají. Předpokladem pro směřování fondů je opět národní strategie integrace Romů, jejímž cílem je urychlit integraci Romů a předcházet a/nebo odstraňovat jejich segregaci.
Když EU a členské státy usilují o vytvoření sociálně spravedlivé, férové a rovné společnosti, neměly by zapomínat na aspirace Romů. Důležitou roli by sehrála trvalá podpora a posilování jejich politického zastoupení a občanské a kulturní účasti na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni.
Romové by měli být povzbuzováni k aktivní účasti na rozhodování na místní, vnitrostátní a evropské úrovni, aby se mohli více podílet na utváření hlavních politik, které se jich týkají. Zejména romská mládež by se měla stát hnací silou integrace Romů v EU. Měli by být spíše tvůrci změn než jejich příjemci. Na romské voliče by se nemělo pamatovat pouze v době voleb. Proto by se měla věnovat zvýšená pozornost údajným volebním podvodům zneužívajícím zranitelné romské komunity. Volební orgány členských států se vyzývají, aby se aktivně podílely na řešení těchto obvinění. Důležitou roli v tomto ohledu hraje vzdělávání romských voličů.
Vzhledem k tomu, že dezinformace šířené prostřednictvím digitálních médií podkopávají důvěru všech občanů v demokratické instituce, prohlubují sociální polarizaci a omezují schopnost občanů přijímat informovaná rozhodnutí, měla by být podporována další opatření na podporu informační gramotnosti romského obyvatelstva. Zpravodajská gramotnost, rozlišování falešných zpráv od skutečných a učení se, jak hodnotit zdroje zpráv, má zásadní význam při další digitalizaci, zejména v rámci zranitelných komunit.
Na úrovni EU by měly být posíleny stávající platformy na podporu Romů, které je zapojují do sociálních, ekonomických a politických otázek, jež se jich týkají. Jedna konkrétní oblast, kde by zapojení Romů bylo důležité, se týká participativního procesu o budoucnosti Evropy, v němž se Evropané mohou vyjádřit k tomu, co EU dělá a jak pro ně funguje. Větší zapojení Romů do utváření jejich vlastní budoucnosti a budoucnosti Evropy by mohlo přispět ke změně myšlení a boji proti hluboce zakořeněným předsudkům a stereotypům, rozšířené diskriminaci a anticiganismu v celé Evropě.
V této náročné době a v nadcházejících desetiletích si EU nemůže dovolit pokračovat v procesu začleňování Romů, aniž by dosáhla zásadních změn, a ignorovat znepokojivou realitu příliš mnoha svých občanů. Ovlivňuje společenskou atmosféru a blahobyt nás všech. Bez skutečného začlenění Romů hrozí, že EU ztratí svou důvěryhodnost.
2 available translations
Table of content
6 / 54