Naše priority

102129
10767

Směrem k Evropské obranné unii

2. 10. 2015.
Belgian soldiers

BEZPEČNOST: PRO VŠECHNY, NEBO PRO NIKOHO

V otázkách bezpečnosti je prostředí obklopující Evropskou unii velmi nestálé, složité a nejisté. Na jihu a na východě obepíná Evropu pásmo nestability. Původně zamýšlené přátelství vystřídal strach a nevraživost. Na Blízkém východě a v severní Africe operuje ISIS a rozrůstají se další teroristické organizace, situace v blízkovýchodním regionu a Libyi je nestabilní a dochází k ohrožení bezpečnosti vyplývající obecně ze situace v oblasti Sahelu. Na východě představuje nejpalčivější bezpečnostní hrozbu hybridní válka vedená Ruskem proti Ukrajině, protiprávní anexe Krymu a hybridní taktiky vedení boje včetně kybernetického terorismu a informační války, které jsou záměrně organizovány tak, aby narušily stabilitu zemí Východního partnerství. Migrační krize na jižních a východních hranicích EU představuje pro Unii a její členské státy obrovskou výzvu a vyvolává bezpečnostní obavy, a proto je třeba ji řešit společně. Vnější a vnitřní bezpečnostní rizika jsou tedy nyní propojena. Také vláda Spojených států od nás očekává, že převezmeme iniciativu k zajištění stability v našem širším okolí.

Proto by tedy měla být obrana a bezpečnost ústředním bodem činnosti Evropské unie. Hlavní problém spočívá v tom, že chybí politická vůle k tomu, abychom plně využili kapacitu všech stávajících vojenských nástrojů k dosažení cílů zahraniční politiky EU a současně řešili národní bezpečnostní zájmy všech členských států v souladu s čl. 42 odst. 7 SEU. Tento článek by měl sloužit jako ekvivalent článku 5 NATO a měl by se funkčně využít, aniž by byla dotčena povinnost kolektivní obrany, která pro většinu členských zemí EU vyplývá z Washingtonské smlouvy. Evropa musí být silnější, musí reagovat lépe a rychleji v situacích opravdové hrozby. Musí převzít svůj díl odpovědnosti a musí začít efektivně jednat. Proto je politováníhodné, že Evropská rada v červnu 2015 nenaplnila očekávání Rady pro obranu z prosince 2013.

Podle nejnovějších údajů poskytnutých Evropskou obrannou agenturou (EDA) pro rok 2013 utratily členské státy za obranu 86 miliard EUR. Ozbrojené síly tvoří 1 435 000 vojáků, tedy více než ve Spojených státech. Celková částka, kterou Evropané vydají na obranu, je o polovinu nižší v porovnání s USA, i přesto se ale efektivita těchto výdajů odhaduje na něco mezi 10–15% amerických výdajů. Kvůli nedostatečné spolupráci, koordinaci a součinnosti představují tyto výdaje jednak plýtvání penězi daňových poplatníků, zároveň pak katastrofálně selhává sektor obrany a naše bezpečnost je tak oslabována.

POTŘEBA NOVÉ EVROPSKÉ BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE

Na strategii týkající se evropské bezpečnosti se čeká již dlouho. Vezmeme-li v úvahu bezpečnostní situaci, která se radikálně změnila, potřebujeme k otázce bezpečnosti zaujmout nový postoj. Zároveň je nutné definovat politické ambice Evropské unie a posílit její roli v oblasti bezpečnosti. Poslanecký klub ELS očekává, že Evropská unie představí novou strategii s cílem vytvořit bílou knihu EU o bezpečnosti a obraně a že dále stanoví plán realistických, prakticky proveditelných opatření. Tato strategie by měla formulovat závěry týkající se organizace, zařízení, schopností a procesů, které by byly užity v případě potřeby. Také by měla definovat společné vnímání hrozeb a vymezit společné bezpečnostní zájmy za účelem rozvoje společné strategické kultury. Evropský bezpečnostní summit v červnu 2015, který se otázkám obrany nevěnoval dostatečně komplexně, byl v tomto směru promarněnou příležitostí.

Poslanci ELS jsou nakloněni tomu, aby se ve sféře společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) plně využila ustanovení Smluv. Je nutné uvést do praxe ustanovení Lisabonské smlouvy (článek 41 týkající se fondu pro zahájení operace, článek 44 SEU týkající se svěřování misí SBOP skupině členských států, článek 46 SEU týkající se stálé strukturované spolupráce, článek 222 SFEU – doložka solidarity a článek 42 SEU – ustanovení o vzájemné obraně). Aby se zabránilo jednotlivým nekoordinovaným a izolovaným vojenským operacím, je zapotřebí nejprve zahájit stálou strukturovanou spolupráci (PESCO).

Poslanecký klub ELS podporuje myšlenku vytvořit stálou Radu ministrů obrany. Na zasedáních Evropské rady by měl každého půl roku probíhat tematický dialog o společné bezpečnosti a obraně, díky němuž se budou otázky bezpečnosti řešit prioritně. Evropská rada by měla formulovat své požadavky přesněji a měla by vyžadovat jejich striktní dodržování.

MUSÍME ZVÝŠIT SCHOPNOST EU RYCHLE REAGOVAT

Síla EU spočívá v jejím potenciálu zmobilizovat zdroje celou řadou civilních a vojenských nástrojů. Použití těchto nástrojů v rámci komplexního přístupu představuje jedinečnou možnost, jak účinně a flexibilně řešit nejnáročnější mezinárodní otázky. Připomínáme, že nástroje SBOP by měly zůstat v rámci komplexního přístupu nezbytným prostředkem. Chce-li EU prosazovat své hodnoty a hájit své zájmy, musí konat více než jen poskytovat pomoc a zabývat se až následky konfliktů. Měla by být schopna předvídat rizika a předcházet jim. Také by se měla postarat o bezpečnost ve svém bezprostředním a širším okolí. EU by měla být připravena rozmístit vojenské operace SBOP a v případě ohrožení bezpečnosti jim dát plnou moc jednat.

Je nutné, aby Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) posílila jak svou schopnost zjišťovat a předvídat krizové situace, tak plánovat a vést mise a operace SBOP. Je nutné, aby probíhala užší spolupráce mezi různými unijními systémy v oblasti monitoringu a schopnosti reakce na krize, stejně jako racionalizace stávajících struktur a omezení zbytečných duplicit. Aby bylo možné vždy rychle rozmístit civilní a vojenské prostředky, měly by členské státy jednat pohotověji a pružněji. Členské státy musí za podpory EU řešit příčinu nedostatečného vytváření ozbrojených sil. Apelujeme na vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku/místopředsedkyni Komise a na ředitele Evropské obranné agentury, aby se postavili do čela snah o harmonizaci vnitřní a vnější dimenze SBOP.

Bojové skupiny EU představují významný nástroj pro rychlou vojenskou reakci, který má EU k dispozici. Je politováníhodné, že tyto bojové skupiny nebyly dosud využity ani funkčně testovány. Důležité je tedy vyřešit patovou politickou situaci, která brání tomu, aby se těchto nástrojů mohlo využít.

Nedostatek flexibility v rámci finančních pravidel EU vede ke zpomalení vyplácení finančních prostředků EU a potenciálně ohrožuje schopnost EU, aby na vyvíjející se krizové situace přiměřeně rychle reagovala. Je třeba zásadním způsobem přepracovat mechanismus Athena na financování vojenských operací SPOB. Musí se výrazně zvýšit společné náklady, v současné době pokrývající 10 – 15%. Členské státy by tak měly náklady na důležité úkony SPOB plně sdílet. Měly by také být stanoveny účinné finanční mechanismy pro civilní mise SBOP.

Poslanecký klub ELS požaduje, aby se již existující operační centrum ESVČ přeměnilo v plnohodnotné civilně-vojenské operační velitelství, které by pokrylo schopnosti civilního plánování a provádění. Mělo by být také zřízeno operační velitelství EU, které by zajistilo rychlé a efektivní plánování, velení a řízení, a které by mělo za cíl řídit intenzivní vojenské a civilní operace SBOP a obranu území.

Rozsah hybridních hrozeb, kterým jsme vystaveni, nemá obdoby. Připravovaný společný politický rámec by se měl zaměřit na proveditelné návrhy, které by pomohly se proti těmto hrozbám postavit. Měl by také podporovat odolnost EU a členských států a partnerů Unie, zejména v jejím blízkém okolí. Vývoj tohoto rámce by měl probíhat v plné spolupráci a pravidelné konzultaci s NATO, které ve stejnou dobu představí svůj plán boje proti hybridním hrozbám. Tuto jedinečnou příležitost ke sladění postojů EU a NATO bychom neměli promarnit. V budoucích strategiích musíme zohlednit oblasti jako strategická komunikace, jednání s občany Evropské unie a s občany zemí na jih a na východ od Evropy, boj proti propagandě, energetika, kybernetická bezpečnost, mechanismy včasného varování, strategická infrastruktura, ozbrojené konflikty nízké intensity a nezákonné překračování hranic a je třeba je náležitě koordinovat za pomoci ESVČ, Evropské obranné agentury, útvarů Evropské komise a příslušných agentur EU (například FRONTEX).

Na hybridní konflikty je třeba reagovat hybridně.  Poslanecký klub ELS považuje za důležité, aby se rozšířila paleta nástrojů, které slouží k budování naší bezpečnosti. Ochrana osobních údajů je sice velmi důležitá, ale zároveň je nutné vytvořit mechanismus boje proti teroristickým hrozbám. Proto bychom měli zvážit možnost využít civilních družicových systémů, které jsou v Evropě ve výstavbě, za účelem sběru a přenosu informací, které jsou nezbytné k obraně bezpečnosti Evropy.

Hranice mezi vnější a vnitřní bezpečností se postupně stírají, což lze vidět nejvíce na naléhavé situaci kolem nekontrolovatelné migrace přes jižní a východní hranice EU. Musíme řešit samotnou příčinu těchto jevů tak, že za použití dostupných nástrojů a opatření posílíme spolupráci mezi tranzitními zeměmi a místy vzniku migračních toků.

VÍCE FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA BEZPEČNOST A OBRANU

Neustálé snižování výdajů na obranu, které považujeme za nešťastné, oslabuje operační kapacitu EU a její roli jako orgánu, který je schopen spolehlivě zajistit bezpečnost v rámci euroatlantického společenství. Nyní tedy musíme výdaje zvýšit a zefektivnit jejich využití. Je naprosto zásadní, aby členské státy dostály závazku vydávat na obranu 2 % HDP. Oceňujeme všechny členské státy, které tak již učinily nebo se k tomu jednoznačným způsobem zavázaly. Současně si uvědomujeme naléhavou potřebu vynakládat finance na obranu lépe také společným plánováním a společným zadáváním veřejných zakázek. Tak se vyhneme zdvojování a roztříštěnosti činnosti a nedostatečné interoperabilitě.

SPOLUPRÁCE NEZBYTNÁ K ROZVOJI EVROPSKÉ OBRANNÉ SCHOPNOSTI

V otázce evropské obranné spolupráce došlo k určitému pokroku, je však zapotřebí jednat rychleji a vynaložit větší úsilí, abychom zajistili, že EU dosáhne své strategické samostatnosti. Musíme zabránit tomu, aby nadále docházelo k propastným rozdílům v obranyschopnosti jednotlivých členských států a vyvinout aktivní úsilí o změnu tohoto trendu. Je nesmírně důležité, abychom zamezili fragmentaci evropského obranného úsilí. Toho dosáhneme tehdy, budeme-li společně usilovat o větší strategické sbližování v otázkách obrany. Projekty spolupráce (společný vývoj a jejich použití) mohou zajistit značné úspory z rozsahu a zlepšit vojenskou interoperabilitu a její účinnost. Aby byly tyto projekty hospodářsky životaschopné, musí se jich zúčastnit více členských států. Je potřeba zopakovat pozitivní příklady takovýchto projektů, jako je například vznik evropského velitelství letecké dopravy (EATC). Prioritní je sdílení a společné využívání zdrojů. Musíme dosáhnout pokroku ve čtyřech stěžejních kapacitních projektech, které byly definovány Evropskou radou v prosinci 2013 a které by měly být přístupné všem státům ochotným k těmto projektům přispět.

Je třeba, aby Evropská obranná agentura hrála hlavní roli při spolupráci na budování kapacit. Evropské obranné agentuře by mělo být přiděleno více prostředků, aby mohla lépe plnit své úkoly. Tuto platformu by měly členské státy používat ke sdílení informací o budování kapacit a o plánech veřejných zakázek, aby docházelo k většímu souladu potřeb. Členské státy by měly posílit svoji roli v koordinaci a provádění těchto projektů.

Evropská komise musí přijít s konkrétními návrhy ohledně toho, jak by EU mohla financovat projekty zacílené na lepší společnou odolnost a obranu proti vnějšímu ohrožení.

Je nutné, abychom členské státy motivovali ke spolupráci v otázkách budování kapacit. Můžeme toho dosáhnout fiskálními a finančními opatřeními.

EVROPSKÁ TECHNOLOGICKÁ A PRŮMYSLOVÁ ZÁKLADNA OBRANY (EDTIB)

Má-li Evropa zajistit bezpečnost svých občanů, chránit své hodnoty jako jsou zejména lidská práva a demokracie, a prosazovat své zájmy, má Evropská technologická a průmyslová základna obrany (EDTIB) zásadní význam. Obranný průmysl, který má v EDTIB ústřední postavení, je nejdůležitějším prvkem bezpečnostního uspořádání Evropy. V dnešní době není možné, aby členské státy samy, nezávisle na sobě, prováděly rozsáhlý výzkum týkající se obranných technologií. Proto by měla být pozice EDTIB upevněna a založena na koordinaci rozpočtů na obranu, slaďování požadavků, redukci neefektivních opatření a lepší součinnosti. Silné a konkurenceschopné evropské společnosti by měly v rámci efektivního obranného trhu poskytovat nezbytné kapacity pro evropskou obranu a autonomní operace EU. Evropská komise by měla zřídit systém zabezpečení dodávek napříč Evropou, který by byl rozhodující pro rozvoj, udržení a transfer obranných technologií, k jehož dodržování by se měly členské státy zavázat. Stejně tak by měla posílit solidaritu a důvěru v rámci EU. Cílem je vytvořit konkurenceschopnou a inovativní základnu obrany.

Zahájení přípravné akce na rok 2017 bude prvním krokem směrem ke zřízení výzkumného programu v rámci SBOP financovaného z rozpočtu EU na unijní úrovni. Bude to zároveň jeden z významných kroků směřujících k budoucím evropským programům spolupráce. V této souvislosti zdůrazňujeme, jak důležitý je pilotní projekt navrhovaný Evropským parlamentem.

Členské státy a zúčastněné strany by mezitím měly plně využít možností, které jsou jim k dispozici v programu pro výzkum v otázkách bezpečnosti v rámci Horizontu 2020. Členské státy by měly více podporovat tento výzkum, který pomáhá při provádění vnějších politik Unie, včetně technologického vývoje v oblasti technologií dvojího užití pro zlepšení interoperability mezi civilní ochranou a vojenskými silami, jak je uvedeno ve zvláštním programu, který stanovuje Horizont 2020.

Evropský závazek společně rozvíjet a financovat vojenské kapacity by měl jednoznačně odpovídat výsledkům těchto investic. Prodej výsledků společných projektů by měl podléhat souhlasu všech zúčastněných a společnému exportnímu systému licencí, podle pokynů společného stanoviska o kontrole vývozu zbraní z roku 2008. Zejména je pak třeba dodržovat lidská práva a usilovat o zachování míru, bezpečnosti a stability v regionu.

BEZPEČNOST NA ZÁKLADĚ PARTNERSKÉ SPOLUPRÁCE

Pro evropskou bezpečnost a obranu je spolupráce EU a NATO životně důležitá. Klíčem k bezpečnosti je podporovat soudržnost a solidaritu mezi těmito dvěma subjekty. Aby Evropa dostála svým závazkům a povinnostem a jednala jako silný obranný pilíř v rámci transatlantického bezpečnostního společenství, musí být schopna vést mise a operace SBOP vlastními silami. SBOP tudíž musí pokračovat v rozvoji tří základních oblastí obranné politiky v plné spolupráci s NATO: společný rozvoj odolnosti (kombinace vojenských i nevojenských prostředků), budování odolnosti s našimi sousedními zeměmi (kolektivní bezpečnost) a investice do obrany.

EU musí nadále rozvíjet spolupráci s partnerskými zeměmi sousedícími s EU a mezinárodními a regionálními organizacemi, jako jsou Organizace spojených národů, Liga arabských států, Africká unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Poslanci ELS podporují iniciativu na zajištění výcviku a vybavení „train and support“ a požaduje, aby bylo z peněz EU financováno vyzbrojení jednotek zemí třetího světa, především těch, jejichž výcvik probíhá v rámci misí SBOP.

DALŠÍ POSTUP

V oblasti obrany a bezpečnosti se již nelze dále spoléhat na to, co dělají druzí. SBOP již nemůže být nejslabším článkem v procesu evropské integrace. Bezpečnostní situace vyžaduje, aby silná evropská obrana neexistovala pouze na papíře, ale aby se stala plnohodnotným subjektem, který zajistí nezbytnou bezpečnost stejně pro všechny členské státy a bude stejnoměrně řešit bezpečnostní zájmy každého z nich. Abychom překonali situaci vzniklou v důsledku politicky patové situace, bude zapotřebí silné vedení. Nemusíme vymýšlet nové těžké a složité struktury, mechanismy či nástroje, ale musíme operovat těmi, které již máme k dispozici.

S ohledem na nesmírně zvýšené riziko bezpečnosti by Unie a členské státy měly provádět závažná a konkrétní opatření v souladu s čl. 24 odst. 1 SEU, aby rozvíjely plnohodnotnou společnou obrannou politiku, čímž by zajistily stejnou bezpečnost pro všechny členské státy.

Současné komplikované bezpečnostní situaci nemůže EU nečinně přihlížet. Mírová dividenda je u konce. Naše hodnoty a zájmy jsou ohroženy a je na čase, abychom si společně kladli vyšší cíle. Pozice Evropské unie je jedinečná v tom, že má celou řadu nástrojů zahraniční politiky, jak civilních tak vojenských, které jí umožňují zaujmout aktivní úlohu. Abychom zajistili mír, je třeba jednat rychle, rozhodně a odhodlaně.

 

DODATEK

Poslanecký klub ELS vyzývá Evropskou unii, aby přijala následující opatření:

  • Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku musí rozvíjet novou a cílenou strategii zaměřenou na evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku, která jasně definuje zájmy Unie a vymezí oblasti vojenských operací a prostředky, kterými lze čelit současným a budoucím hrozbám;
  • Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku musí nadále rozvíjet budoucí zahraniční a bezpečnostní strategii tak, aby vznikla bílá kniha o bezpečnosti a obraně a abychom propojili naše strategické myšlení s rozvojem vojenských schopností;
  • Evropská komise musí přijít s konkrétními návrhy na to, jak může EU financovat projekty zacílené na lepší společnou odolnost, na obranu proti vnějšímu ohrožení a na podporu našich partnerů;
  • Vývoj Unie bude nadále směřovat k zajištění bezpečnosti v regionu a k tomu, aby byla EU silným pilířem NATO;
  • Evropská komise musí převzít svou úlohu jako strážkyně Smluv a musí přehodnotit svůj zdrženlivý postoj k vytvoření účinného obranného trhu a systému zabezpečení dodávek napříč Evropou. Členské státy musí přestat jednat kontraproduktivně, jak tomu bylo v minulosti;
  • V zájmu zvýšení naší odolnosti by se měla EU podílet na financování jak civilně-vojenských projektů, tak i výzkumných projektů o obraně a technologiích, čímž by se usnadnily budoucí evropské programy spolupráce v rámci Evropské obranné agentury; členské státy by měly vydat více prostředků na obranu, společné projekty zadávání veřejných zakázek, výzkum, technologie a rozvojové projekty a měly by se zaměřit na plnění cílů, které si samy stanovily v rámci EU a NATO;
  • Evropská rada by měla zavést společnou strategii obrany s evropskou obrannou unií založenou na stálé strukturované spolupráci a na ustanovení o společné sebeobraně (článek 42 SEU). Měla by uvést do praxe další relevantní články jako: článek 41 o fondu pro zahájení operace, článek 44 SEU o svěření mise SBOP skupině členských států, článek 222 SFEU – doložka solidarity;
  • Řešením zatím nedostatečně koordinované vojenské spolupráce v Evropě by mohl být program stálé strukturované spolupráce;
  • Kromě stávajícího unijního útvaru schopnosti civilního plánování a provádění by měla mít EU také operační velitelství pro plánování a provádění budoucích vojenských operací.

Nejnovější

Flooded house in flood waters
23. 11. 2017. - 15:09

Better response to and prevention of natural disasters

Today, the European Commission presented its ideas to reinforce Europe's ability to deal with natural disasters. ‘rescEU’ is an EU...
EU Civil Protection Mechanism to become mandatory
23. 11. 2017. - 10:45

EU Civil Protection Mechanism to become mandatory

Spurred by deadly wildfires in Portugal and flooding in Eastern Europe, the European Commission is proposing to make the EU’s voluntary Civil...
Young plant
22. 11. 2017. - 10:10

Omnibus: much-needed adjustments to EU farming policy

The much-needed adjustments of the mid-term reform of the Common Agricultural Policy (CAP) through the so-called Omnibus Regulation are on their way...
Improving contract law for digital content and copyright law for broadcasts in the EU
21. 11. 2017. - 17:45

Improving contract law for digital content and copyright law for broadcasts in the EU

In committee, MEPs have approved a new law creating an EU-wide standard set of contract rules for digital content provided by businesses to consumers...

Klíčové události týdne

20. 11. 2017. - 24. 11. 2017.
Protect creativity without creating borders

Modernisation of European copyright rules

The Legal Affairs Committee will vote on new copyright rules on Tuesday regarding the online transmission and retransmission of TV and radio...
photo of person holding a smartphone

Contracts for the supply of digital content

Members of the Legal Affairs Committee and the Internal Market and Consumer Protection Committee will vote on Tuesday in a joint meeting on new rules...
Bank sign on building

Providing legal certainty for banks and investors

As part of a package of legislative proposals aimed at reducing risks in the EU banking industry, the Economic and Monetary Affairs Committee will...