Policies

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Výzkum a inovace

Evropský technologický a inovační institut

Skupina PPE–DE dále rozpracovala a zformovala návrh na zřízení Evropského technologického institutu (ETI) tím, že vytvořila lepší propojení mezi třemi klíčovými oblastmi ekonomiky – vzděláním, výzkumem a inovací (neboli tzv. „znalostním trojúhelníkem“). Skupina PPE–DE se silně zasazovala o lepší promítnutí výsledků výzkumu do inovací prostřednictvím zřízení fungujících „znalostních a inovačních komunit“, které by podporovaly konkurenceschopnost, hospodářský růst a zaměstnanost v EU. Díky úsilí skupiny PPE–DE byla dosáhnuta zeštíhlená, méně byrokratická a decentralizovaná struktura „sítě“ ETI. Skupina PPE–DE zastávala klíčovou úlohu při jednáních s Radou a Evropskou komisí o dosažení dohody o náležitém financování ETI (309 milionů € vyčleněných pro ETI na období 2008–2013) bez negativního vlivu na financování dalších priorit skupiny PPE–DE (rámcový program pro výzkum, program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a program celoživotního vzdělávání).

Podpora potenciálu Evropského výzkumného prostoru

V souladu s plnou podporou poskytovanou cílům Lisabonské strategie sehrála skupina PPE–DE strategickou úlohu v pokroku při uskutečňování Evropského výzkumného prostoru, která se do té doby omezovala jen na některé iniciativy, jako např. Evropskou radu pro výzkum, Evropský technologický a inovační institut a technologické platformy EU. Priority PPE–DE jsou zabezpečeny lepším propojením výzkumných institucí s průmyslem, šířením osvědčených postupů v řízení a přenášením poznatků a duševního vlastnictví. Skupina PPE–DE podpořila zřízení jednotného pracovního trhu pro výzkumné pracovníky, který jim zabezpečí více možností profesního růstu a atraktivní pracovní podmínky. Skupina PPE–DE prosadila své názory k odmítnutí volného a zcela otevřeného přístupu k vědeckým informacím. Namísto toho se skupině podařilo zavést „koncept otevřené inovace“, ve kterém se veřejný a soukromý sektor stanou plnohodnotnými partnery a budou sdílet poznatky za předpokladu, že mezi otevřeným přístupem k vědeckým výsledkům a jejich využíváním ze strany soukromého sektoru se vytvoří rovnováha a spravedlivý systém společně se spravedlivým a nestranným finančním odměňováním za využívání veřejných poznatků ze strany průmyslu.

Obrana nové svobody pohybu: mobilita výzkumných pracovníků

V zájmu dosažení cílů Lisabonské strategie, totiž aby se EU stala nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou, na poznatcích založenou ekonomikou, skupina PPE-DE zdůrazňuje velký význam podpory 5. svobody pohybu, a to mobility výzkumných pracovníků. Pro naši skupinu je klíčovou prioritou podporovat lepší podmínky pro výzkumné pracovníky v Evropě a zvyšovat počet žen a mladých lidí v oblasti výzkumu.

Formování 7. rámcového programu (2007–2013)

Ačkoliv měl být rozpočet 7. rámcového programu původně dvojnásobný v porovnání se 6. rámcovým programem, v důsledku dohody o finančních výhledech byl podstatně snížen. S podporou skupiny PPE–DE ve však Evropskému parlamentu podařilo získat pro 7. rámcový program nové finanční prostředky ve výši 341 milionů EUR, přičemž na období 2007–2013 připadne částka ve výši 50 521 milionů EUR.

rámcový program je organizován v několika specifických programech:

1. Spolupráce: Cílem je získat pro EU vedoucí postavení v klíčových oblastech prostřednictvím spolupráce v oblasti průmyslu a výzkumných institucí. Podpora je určena na výzkumné činnosti vykonávané v rámci nadnárodní spolupráce, od společných projektů a sítí po koordinaci národních výzkumných programů. Program spolupráce je rozčleněn do dílčích programů, které jsou operačně nezávislé a umožňují společné přístupy, které přesahují hranice jednotlivých témat, k předmětům výzkumu společného zájmu. Bylo stanoveno devět témat: 1) zdraví, potraviny, zemědělství a biotechnologie; 2) informační a komunikační technologie; 3) nanovědy a nanotechnologie; 4) nové výrobní technologie; 5) energetika; 6) životní prostředí; 7) doprava; 8) sociálně-ekonomické a humanitní vědy; 9) bezpečnost a vesmír. Díky úsilí skupiny PPE–DE byla tematická oblast potravin a zemědělství doplněna o „rybolov“, s důrazem na jeho význam v oblasti akvakultury, rybolovu a bezpečnosti i ochrany pobřeží. V oblasti zdraví dosáhla skupina PPE-DE podpory výzkumu zdraví dětí a dětských nemocí i zdraví stárnoucích obyvatel. Naše skupina trvala na významu nadnárodního výzkumu nejen u vážných onemocnění, jako je rakovina, kardiovaskulární nemoci, cukrovka a vzácná onemocnění, ale i u revmatických onemocnění a onemocnění pohybové soustavy a dýchacích cest, včetně alergií. Naše skupina rovněž zdůraznila význam rozvoje výzkumu pro kulturní dědictví, v němž zaujímá Evropa vedoucí postavení. V oblasti „výzkumu bezpečnosti“ skupina PPE–DE zdůraznila význam koordinace tématu bezpečnosti s dalšími tématy.


2. Návrhy: Cílem je posílit vynikající úroveň naší vědecké základny podporou hospodářské soutěže na úrovni EU. Byla zřízena nezávislá Evropská rada pro výzkum (ERC) za účelem podpory „hraničního výzkumu“, který bude prováděn výzkumnými týmy, individuálně nebo v partnerství, soutěžícími na evropské úrovni ve všech vědeckých a technologických oblastech včetně strojírenství, socio–ekonomických a humanitních věd. Naší skupině se podařilo prosadit postup spolurozhodování v otázce konečného složení Evropské rady pro výzkum poté, co uplyne zkušební lhůta, a stejně jako i v otázce stanovení postupu a kritérií při výběru budoucích členů vědecké rady. Kromě toho se naší skupině podařilo zachovat minimální administrativní výdaje a nepřekročit 5 % celkového finančního přídělu pro Evropskou radu pro výzkum.


3. Lidé: Cílem je posílit možnosti profesního růstu a mobilitu našich výzkumných pracovníků. Činnosti, které podporují jednotlivé výzkumné pracovníky (činnosti „Marie Curie), jsou upraveny tak, aby posílily lidský potenciál v oblasti výzkumu EU prostřednictvím podpory odborného vzdělávání, mobility a rozvoje evropských výzkumných profesí. Skupina PPE-DE se snažila podpořit výzkumné pracovníky na počátku profesní dráhy zvyšováním jejich mobility a zajistit jim, aby se jim podařilo dosáhnout vhodné rovnováhy mezi soukromým a pracovním životem, zejména v oblasti rodinného života.


4. Kapacity: Cílem je rozvíjet výzkumné kapacity, aby vědecká komunita EU měla k dispozici ty nejlepší odborníky. Za účelem zvýšení kapacity v oblasti výzkumu a inovace budou v celé Evropě podporovány následující činnosti: výzkumné infrastruktury; regionální uskupení zaměřené na výzkum; podněcování výzkumného potenciálu v „konvergenčních“ regionech EU; seskupování regionálních subjektů ve výzkumu za účelem vytvoření tzv. „znalostních regionů“; výzkum ve prospěch a prostřednictvím malých a středních podniků; otázky „vědy ve společnosti“; „horizontální“ činnosti v oblasti mezinárodní spolupráce. Skupina PPE–DE zdůraznila důležitost výzkumu pro malé a střední podniky a malá výzkumná centra, usnadnila jim účast a zohlednila jejich potřeby v celém rámcovém programu také díky zařazení možnosti předkládání malých projektů a rychlých postupů. Pro malé a střední podniky se předpokládá účast ve výši 15 %. Akce bude zahrnovat podporu předváděcích projektů a využití výsledků výzkumu při zajištění doplňkovosti s programem pro konkurenceschopnost a inovace. Finanční nástroj na sdílení rizik: podařilo se nám pozměnit původní návrh Rady na přidělení pouhých 500 milionů EUR na tento účel do roku 2010 a na základě střednědobého přezkumu jsme spolurozhodovali o uvolnění zbývajících 500 milionů EUR podle zvláštních kriterií, jako je např. účast malých a středních podniků a univerzit. Evropský technologický institut: bylo rozhodnuto neposkytnout mu finanční prostředky z rozpočtu 7. rámcového programu.

Co se týče citlivé otázky výzkumných činností zahrnujících lidské embryonální kmenové buňky, text objasňuje parametry, podle nichž má tento druh výzkumných projektů nárok na financování ze strany EU. Skupina PPE-DE pomohla prosadit návrh, aby na tuto podporu neměly nárok určité oblasti výzkumu, jako jsou např. činnosti, jejichž cílem je klonování lidí k reprodukčním účelům nebo změna genetického dědictví lidských bytostí. Kromě toho skupina PPE-DE zabezpečila, že Evropská komise bude nadále pokračovat v současném postupu a nebude Regulačnímu výboru předkládat projekty zahrnující výzkumné činnosti, které ničí lidská embrya, i za účelem získání kmenových buněk. Vyloučení této fáze výzkumu z financování nebude bránit financování ze strany Společenství u následných fází zahrnujících lidské embryonální kmenové buňky.

Díky úsilí skupiny PPE–DE bude rámcový program začínat začátkem roku poprvé včas.

GALILEO

V případě Evropského družicového navigačního programu GALILEO, který je ve stádiu značné pokročilosti, je potřeba vymezit způsoby poskytování finančních příspěvků EU na realizaci zaváděcí a provozní fáze. V důsledku toho převezme Evropské společenství přímou odpovědnost za zavádění systému a z toho vyplývající dodatečné náklady pro rozpočet Společenství v průběhu finančního rámce na období 2007–2013 ve výši 2 100 milionů EUR.

Odsouhlasený text odráží různé připomínky skupiny PPE–DE:

• program EGNOS je plně začleněn. Společně s programem Galileo je označován za jeden ze dvou pilířů evropské politiky v oblasti družicové navigace. Oba systémy a programy jsou jasně definovány: a) systém EGNOS je infrastruktura, která využívá signály původně vysílané americkým systémem GPS a ruským systémem GLONASS. Zlepšuje jejich spolehlivost zejména na zeměpisném území Evropy; b) systém vytvořený na základě programu Galileo je samostatná infrastruktura GNSS, která sestává ze satelitů a pozemních stanic.


• upuštění od plánu koncese v zaváděcí fázi programu Galileo a úplné převzetí všech aspektů této fáze Evropským společenstvím. Výše rozpočtových zdrojů potřebných k financování obou programů v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 činí 3 405 milionů EUR, z nichž částka 1 005 milionů EUR je již naplánovaná. Navrhuje se přidat k této částce dalších 2 100 milionů EUR; uvolnění této částky bude předmětem revize stávajícího finančního rámce (2007–2013). Finanční prostředky pochází z nevyužitých rezerv z okruhů 2 a 5 za roky 2007 a 2008. V důsledku toho text stanoví, že v rozpočtu Společenství na období 2007–2013 je na evropské programy GNSS vyčleněno 3 105 milionů EUR. K financování těchto nákladů přispěje částka 300 milionů EUR, která je pro evropské programy GNSS k dispozici na základě 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj. Tato částka rovněž pokrývá náklady spojené se zpožděním, ke kterému došlo ve fázi vývoje programu Galileo, která bude dokončena až v roce 2010.


• provoz systému EGNOS od roku 2009 s jednoročním zpožděním z důvodu pokračujících prací na předběžné kvalifikaci.


• zlepšení veřejné správy programů: pozastavení jednání o koncesní smlouvě mělo za následek právní mezeru týkající se úlohy Úřadu pro dohled během zaváděcí a provozní fáze programu Galileo; je třeba jasně vymezit pravomoci Evropského společenství zastupovaného Komisí, Evropského úřadu pro dohled nad GNSS a Evropské kosmické agentury, dále svěřit provádění programů Komisi a zřídit výbor pro evropské programy GNNS, který Komisi usnadní provádění tohoto nařízení a zajistí jednotnost řízení programů, rychlejší přijímání rozhodnutí a rovný přístup k informacím.

Vzhledem k potížím, které při jednání o koncesní smlouvě nastaly, Evropská komise byla, mezi jinými i skupinou PPE–DE, požádána, aby vyhodnotila celkový dosažený pokrok v realizaci programu Galileo, předložila možná řešení vztahující se ke způsobům dlouhodobého zajištění finančních závazků veřejného sektoru a aby naplánovala scénáře pro brzké poskytování služeb družicového navigačního systému EGNOS. Vzhledem k neúspěšným jednáním o koncesní smlouvě Evropská komise znovu potvrdila nezbytnost zavedení nezávislého družicového navigačního systému a uznání skutečnosti, že vlastnosti systému Galileo v tomto směru plně odpovídají cílům Evropské unie, což je v souladu se stanoviskem skupiny PPE–DE.